Bývalý poslanec ANO a současný šéfkomentátor Deníku Martin Komárek FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Bývalý poslanec ANO Martin Komárek, nekritický stoupenec Andreje Babiše, to tentokrát s jeho obhajobou přehnal. Přirovnal demonstranty proti oligarchově střetu zájmů ke komunistům, kteří chtějí skoncovat s kapitalismem. V hnutí ANO přitom neuspěl a šéf ho nepodržel, což mu nebrání v jeho obdivné adoraci.
Druhá mohutná demonstrace na Letné nepochybně skončila úspěchem. Pesimistické předpovědi nízké účasti se nenaplnily. Nad skutečností, že se znovu sešlo tři sta tisíc lidí, aby vyjádřili kritický postoj k působení mocenského kartelu Babiš-Zeman jištěného komunisty, nelze mávnout rukou. Nejde přitom zdaleka jen o pražskou záležitost, jak se snaží nalhávat odpůrci protestů, jelikož dorazili obyvatelé zhruba tisícovky měst a obcí.
Babiš demonstracím nerozumí
Motivaci k účasti možná posílily i „jakešovské“ provokace prezidenta, který tato „otravná“ shromáždění soustavně napadá z údajné nedemokratičnosti. Zeman, jenž opakovaně porušuje Ústavu, se dosud nesžil se svobodou shromažďování a projevu a předvádí krystalickou východní mentalitu „držet ústa a krok“. Možná přispělo i vyjádření premiéra Babiše, který stále nechápe, proč proti němu lidé demonstrují. Copak nečtou jeho pravidelná hlášení na Facebooku?
Scénář současné akce byl obsahově sevřenější než v červnu. Za nejvážnější důvod k nespokojenosti organizátoři považují pokračující obrovský střet zájmů premiéra, který se stará o vlastní prospěch a zneužívá svoji mediální moc, aby si získal a udržel moc politickou.
To je srozumitelný apel, přičemž k celkovému posunu prospělo i nepřímé souznění s demokratickou opozicí a nevyslyšení nápadů na vznik nového „občanského fóra“. Z podstaty věci je to logický krok, protože společnost je názorově rozdělena. To ostatně dokládají i následné reakce.
Komárkovy „prázdné floskule“
Ve studiu České televize dostal prostor i Martin Komárek, který jako „kluk z plakátu“ pomáhal Babišovi získávat popularitu při rozjezdu hnutí ANO. V létě se stal šéfkomentátorem regionálního Deníku. Názorovou orientaci ovšem nezměnil a zůstává zřejmě nepřekonatelným obdivovatelem a advokátem Andreje Babiše.
Svoji pověst potvrdil i komentováním demonstrace na Letné způsobem, za který by se při hájení svého šéfa nemusel stydět ani mluvčí Ovčáček. Komárek se pokoušel organizátory protestů shazovat, že je sice „supernormální“, že se svobodně schází tolik lidí, ale předvádějí jen „prázdné floskule“ a mají „nešikovně zformulované požadavky“.
Jistě že bývalé výrazné postavě ANO nevoní, když požadují, aby premiér Babiš buď odstoupil, nebo se definitivně a jednoznačně odřízl od svého impéria.
Komárek obhajuje Babiše jeho slovy, že se „přísně řídí podle zákonů“. Jenže stále existují indicie, že nadále svůj holding ovládá a tvrdě bojuje za jeho zájmy. Příkladně hysterickými výpady proti evropským auditorům, které označuje za součást mezinárodního spiknutí proti České republice.
Demonstranti proti kapitalismu?
Komárek se svými slovy pokoušel o „logickou“ analýzu situace. Vrcholný majstrštyk předvedl srovnáním požadavků demonstrantů na Letné s okupační stávkou několika extrémně radikálních studentů na Karlově univerzitě. Ti v rámci boje proti klimatické změně požadují konec kapitalismu, jelikož se prý není schopen vyrovnat s výzvami budoucnosti.
Jak to souvisí s Letnou? Podle Komárka údajnou nevraživostí demonstrantů vůči boháčům. „To říkají komunisté, že pokud něco vlastníte, nemůžete zastávat veřejnou funkci,“ tvrdí a dodává, že je to „velmi hloupé a nelogické třicet let poté, co si zrovna tohle lidé přáli, aby se i bohatí lidé mohli účastnit veřejného života“.
Komárkův výpad postrádá logiku hned z několika důvodů. Filipovy komunisty, udržující Babišovu vládu při životě, naopak majetek velkokapitalisty nijak netrápí. Ideje třídního boje vyměnili za šanci ovlivňovat dění na vládní úrovni, poprvé a zřejmě také naposledy v polistopadové éře.
Problém střetu zájmů
Demonstrantům jde ale v první řadě o něco jiného. O nesouhlas s prorůstáním jedné oligarchické skupiny do státní správy bez možnosti účinné kontroly. To se projevilo dvojnásobným posílením veřejných penězovodů Agrofertu, plošnými čistkami a zametáním Babišových kauz pod koberec. Pochybnosti o premiérově přetrvávajícím střetu zájmů nemá jen nemalá část veřejnosti, ale i právní služba Evropské komise.
Zapletení tohoto donedávna nepřijatelného problému s bojovníky proti kapitalismu je sice absurdní, ale u Komárka nepřekvapivé. Podobných myšlenkových piruet předvedl při hájení své modly mnohem víc. Babiše označoval za „génia“ nebo „mezigalaktickou raketu“. „Kdo to tak nevidí, tak je blbej nebo ho nezná,“ prohlásil doslova.
Tento vztah je o to bizarnější, že Babišův zájem o Komárkovy služby po zkušenostech s jeho výkony prudce ochladl. Proto neudržel volitelné místo na kandidátce v posledních volbách do Poslanecké sněmovny, ačkoli o znovuzvolení zpočátku velmi stál. Babiš, který ho v roce 2013 dosadil shora jako lídra v Libereckém kraji, pro něj tentokrát nehnul prstem.
Magnetismus tvůrčí osobnosti
Komárka to ale nijak nezasáhlo. V servilitě vůči mocným pokračuje jako šéfkomentátor Deníku, kde dokládá názorovou kontinuitu svými glosami. Zemanovo bezprecedentní nepozvání zástupců demokratické opozice na Hrad komentuje slovy, že „nepozvat nepřátele je normální“. Babišovo „popotahování policií a státními zástupci“ u něj vyvolávalo pochybnosti o tom, zda je spravedlnost nezávislá.
Komárek se tak obloukem vrací do předlistopadové éry. V roce 1986 v tehdy svazáckém deníku Mladá fronta opěvoval „magnetismus tvůrčí osobnosti“ Klementa Gottwalda. „Gottwaldův odkaz není zdaleka jen na papíře. Je i v myšlení a práci těch, kdo o něm dokážou přemýšlet, kdo se dokážou řídit jeho příkladem. Jako magnet předává svou přitažlivou sílu, tak ji předává tvořivý a lidský člověk přes bariéru času,“ uzavírá.
Dnes by jen stačilo vyměnit Gottwaldovo jméno za Babiše. Jinak by Komárek na svém oslavném pajánu nemusel měnit ani slovo.
