O sochu sovětského maršála v pražských Dejvicích se poslední roky nikdo moc veřejně nezajímal. Letos se však stala nejen zdrojem sporu, ale také symbolem exhibice komunistických živlů, kterých se naše země stále nedokázala zbavit. Koněv se tak stal jedním z nejskloňovanějších jmen, ačkoliv bychom měli řešit daleko důležitější problémy.

Umístění sochy maršála Koněva se stalo velmi diskutovaným tématem. Ne snad kvůli tomu, že by se tak rozhodl starosta Prahy 6, ale proto, že se začali vztekat zdejší bolševici. Přestože je jim celý rok pomník úplně jedno, vždy, když ho někdo pomaluje, vystartují.

Začnou upozorňovat na Koněvovy zásluhy při osvobození Prahy a vynášejí ho do nebes. O tom, že měl sovětský maršál ruce od krve a jeho socha nemá na veřejném prostranství demokratické země co pohledávat, mlčí. Nadávají a uráží všechny ty, kteří hovoří o všech stránkách Koněvova života. Pro ně je hrdina a jiný názor je lež.

Komunistům a prodlouženým rukám Kremlu, které zde v současných dnech vytváří nechutnou atmosféru, nejde o pravdu. Chtějí jen nahlas ukázat, že se zase postupně derou k moci a nebudou brát ohledy na ty, kteří nestojí po jejich boku. Vyhrožují starostovi Ondřeji Kolářovi fyzickou likvidací, pořádají u sochy demonstrace proti jejímu zakrytí, nebo jenom blábolí na sociálních sítích.

Zneužívají demokracie a znásilňují svobodu slova k tomu, aby veřejně zastrašovali občany jiného názoru. Letošní rok je tato situace o to víc alarmující, že si připomínáme 30 let od listopadové revoluce.

Místo toho, abychom už měli otázku komunismu dávno vyřešenou a zůstala již jen v učebnicích dějepisu, potýkáme se s ním znova. Asi nám nestačilo, co jsme za totalitního režimu prožívali. Měli bychom ukázat, že se nám nelíbí tam, kde jsou prezident s premiérem jako doma a trváme na tom, že u nás je komunismus zlo. Horší než nacismus.