Andrej Babiš poskytl v sobotu dva velké rozhovory, jeden Právu a druhý svým Lidovým novinám (což má z povahy věci ráz rozhovoru se sebou samým). Je to jakási přehlídka podbízivého populismu: s komunisty nikdy, „podnikatelé vstupují do politiky, protože ti, kdo v ní jsou dosud, doposud jen mlátili prázdnou slámu a nepostavili ani psí boudu; lidé to vidí a chtějí někoho, kdo se o ně postará (!)“, přitom bližší je mu Michael Bloomberg než Donald Trump (ten první mezitím oznámil, že na amerického prezidenta kandidovat nebude, a ten druhý je na první pohled nesympatický).

Pokud jde o migrační krizi, je pro pana Babiše „prioritou se postarat o české občany spíš než o uprchlíky“. Pan Babiš se o nás postará, ať už chceme, nebo ne. Třeba ale nepotřebujeme, aby se o nás někdo staral, třeba nám jde o to, umět se postarat sami o sebe. Bylo by dobré dát to panu Babišovi nějak najevo.

Trošku mne znepokojuje jen jeho plán „postavit pořádný devítimetrový plot mezi Řeckem a Tureckem“. Suchozemská hranice mezi Řeckem a Tureckem je poměrně krátká a tvoří ji dost mohutná řeka Marica. Jinak je kolem dokola jen moře, a na tom plot nebude držet.

Glosa vyšla v internetovém politickém zápisníku Bohumila Doležala Události.