Poslanec Volný kšeftuje s chudobou. Nachytali jej při tom Reportéři ČT, když odhalili jeho byznys s předraženými pronájmy bytů ostravským rodinám živořícím na dně existence. Státní příspěvky na jejich bydlení tak končily rovnou v kapse extremisty z moravskoslezské SPD. Že zrovna je nazývá parazity, a sám přitom účtuje státu za ruinu jako za Hilton, tu už nikoho nepřekvapí. Taková je SPD. Kdo se postaví na odpor, dočká se hned celé plejády diagnóz. Od bájivé lhavosti přes hysterii po psotník, které mají odvést pozornost od personální mizérie Okamurova ansámblu a občanům dát zapomenout na bezedné kapsy jeho strany. Jak moc pije krev podnikavcům SPD právě Česká televize, je proto nasnadě. Její syrová svědectví o rasismu na entou, o odírání státu prostřednictvím příspěvků na bydlení jako v Ostravě nebo o „malé“ domů ze státních peněz ve stranické kase jsou totiž k vidění jen na veřejnoprávní obrazovce. Kdo rád politické panoptikum nebo ruské pohádky, musí přepnout na Barrandov. Tamní kašpárek zde den co den škobrtá o čtečku, popsanou naší šťastnou budoucností v čele se Zemanem, Burešem, Falmerem a… Okamurou.

Zúčtovat s Českou televizí a se svobodou slova teď mají za úkol dne. Hoteliér chudých se v tom angažuje se mstivým nadšením jen coby pěšák, na ČT plive jen ze zákopu. „Personální změny ve vedení protičeského, antiveřejnoprávního, proněmeckého štvavého vysílače se sídlem na Kavčích horách si přeje společně s panem prezidentem podle mne většina občanů ČR,“ hlomozí v proruských Parlamentních listech navzdory tvrdým datům z televizních výzkumů. „Já osobně opravdu chci vědět, kolik si takový ,reportér‘, kterého já soukromě považuji za presstituta, v ČT vydělá,“ hrabe se dál v odpadkovém koši žurnalistiky kvůli honoráři Václava Moravce, zatímco mu vlastní účet tloustne státními platbami za díru pro chudé. Navíc je „gentleman“. Jako Zemanův Hitler v nezvěstném článku. Nešetří totiž ani ženy. „Paní Petra Procházková se projevila jako nevzdělaná a tupá ignorantka s fašistickými sklony a manipulovatelná mozková troska, která dokáže pouze opakovat tupá laciná hesla,“ šturmuje tam vystudovaný tělocvikář i proti uznávané novinářce a spisovatelce, která se hlásí k evropanství. Zda ve sněmovně zvedne ruku pro Výroční zprávu o činnosti ČT nebo bude dvakrát hlasovat proti podle befelu Zemana a pomůže tak sestřelit její radu i ředitele, Volný zatím neví. Zařídí se prý teprve po studiu hospodaření veřejnoprávní televize. Na veřejné peníze je přece kádr.

Proti České televizi se přitom hraje o patro výš vlivnější liga. Zatímco skuteční demokraté ukázali ztělesnění zášti a vlastizrady ve Vladislavském sále záda, několik řad ausgerechnet před ústavními soudci jí tu tleskali skuteční režiséři války proti Kavčím horám. V jedné lajně je na Zemanově inauguraci zachytila televizní kamera. Legendární pražský kmotr Hrdlička toho času milec Okamury, spolumajitel proruských Parlamentních listů a mediální magnát Voráček, poradce prezidenta Nejedlý s tajemnou ruskou minulostí a Lukoilem za zády spolu s ikonou televizního úpadku a promiskuitní rosničkou české politiky Soukupem z Barrandova tu nebyli jen za Zemanovy přátele. Ale také za stratégy útoků na veřejnoprávní televizi. Spolu chyceni, spolu pověšeni, vtipkoval nedávno prezident. Bez druhého celkem trefa.

Kompletní scénář válečného seriálu proti České televizi jim ale píší v Kremlu; destabilizovat členskou zemi Evropské unie a spojence NATO personálním ovládnutím jediné nezávislé televize, ohlušit ji ruskou propagandou a informační blokádou ji izolovat od demokracie a dostrkat zpátky na Východ je tu jasným cílem. Vděk Putinovi tu přitom nezná mezí. Jde totiž už o jediného spojence Pražského hradu a kohorty rusofilů s nácky a komunisty v české politice, která právě na Rusko vsadila své kariéry a byznys. Západní svět totiž nemá o Zemana ani zbla zájem a před setkáním s okázalým stoupencem Putina dává i Trump přednost dokonce už i Kim Čong-unovi.

Uchopit moc a podrobit jí veřejnoprávní média se pak nemusí tahle parta ani extra učit; kde nestačí Biľakovy paměti, tam znovu zaskočí moskevští poradci. I tuzemské prostředky by se našly. Privátně poplkat o byznysu a politice na palubě miliardářského tryskáče bývá Zemanův majstrštyk nezávislosti a odporu proti klientelismu.

Jak do scénáře útoku na Českou televizi zapadá Andrej Babiš, který je přitom jako doma na Francouzské riviéře nebo v Berlíně a bez evropských dotací by mu firmy zašly na úbytě, je nasnadě. Účel totiž světí prostředky a veřejnoprávní televize premiéra v demisi, který je podle advokáta slovenského Ústavu paměti národa zmíněn ve dvanácti svazcích StB (sic!) se čtyřiceti podpisy tamních důstojníků a deseti evidovanými kontrolami z temné éry, nepopisuje zrovna podle jeho představ. Tedy jako neotřelou superstar nových pořádků s historií jako lilie. Informace o jeho minulosti, kontroverzích zázračného zbohatnutí a tristních mocenských i politických praktikách může umlčet jen výměnou parlamentem demokraticky zvolené televizní rady a odtud vedení nezávislé ČT za servilní pohůnky vlády, kteří mu zajistí pověstný „klid na práci“. Homeopatika, která teď podle vlastních slov bere na křivdu, tu evidentně nezabírají, přetvářka mu moc nejde. Mimická akrobacie vynuceného úsměvu a televizního tyátru o duševním štěstí opadne pokaždé s první vteřinou zmínky o státní bezpečnosti nebo Čapím hnízdě. Babiš Českou televizi z duše nenávidí a válečná režie Hradu mu náramně vyhovuje. Na špinavou práci má navíc lidi. Sněmovní výbor, který má v gesci veřejnoprávní média, ovládá právě ANO s SPD a komunisty.

Bureše, pohodovou polepšovnu v Letech a mlátičku z Národní České televizi nezapomenou ani po metráku pilulek na křivdu, i když se Babiš po demonstracích veřejnosti honem dušuje z opaku. Se společenstvím zla, zachyceném ve Vladislavském sále, můžou válku proti svobodě slova už brzy vyhrát dvojnásobným odmítnutím výročních zpráv o ČT. Předseda poslaneckého mediálního výboru si k jejich projednání zve radní veřejnoprávní televize už na 27. března.

Naděje přesto zůstává. Stačí se podívat k sousedům, Ficova vláda tam nepřežije týden. Kvůli obraně svobody slova, která má v našich poměrech první mrtvé. Ne nadarmo jsme byli jedna země. Příklady táhnou.