Od neděle se na veřejnosti objevily volební průzkumy tří známých agentur. Výsledky společností Kantar, STEM a Median se ovšem natolik liší, že je otázkou, kdo lže. Minimálně jeden z této trojice totiž musí. Sedmiprocentní rozdíl u hnutí ANO je totiž mimo obvyklou statistickou chybu a nahrává nesmyslným tvrzením, že Babišovy problémy jeho hnutí posilují. Je to přesně naopak, ale jeho voliči zřejmě mají být přesvědčováni, že se nic neděje a není nutné zvažovat přesun k jiné politické partaji.

Většina politiků se tváří, že se o předvolební průzkumy nezajímají a často tak začínají věty, v nichž následně řeknou, jak je nějaký průzkum potěšil. Opak je ovšem pravdou a každé výsledky jsou ve stranách a hnutích pečlivě studovány a srovnávány s vlastními průzkumy, které si partaje nechávají vypracovávat.

Nejdůležitějším ukazatelem jsou ovšem jednou za měsíc prezentované průzkumy pro voliče. Valnou část z nich totiž zajímá, jak si jejich „oblíbenci“ vedou, popřípadě, jak se na nich podepsala nějaká aféry, či kauza. Skvěle je to vidět právě na hnutí ANO. Jeho výsledky jsou totiž nepochopitelně nejvyšší, když se Andrej Babiš něčím proviní.

Trestní stíhání kvůli Čapímu hnízdu, syn unesený na Krym, jmenování Marie Benešové ministryní spravedlnosti, nebo audity Evropské komise, to vše mělo údajně premiéra posílit. Na tuto zprávu naletěli nejen občané, kteří stále berou průzkumy jako bernou minci, ale také řada novinářů, kteří tak pomohli tuto demagogickou hloupost šířit mezi další lidi.

Když se ovšem podíváme na poslední trojici průzkumů, které od sebe nedělí ani jediný týden, musí nám být něco podezřelého. Pokud totiž v modelu společnosti Kantar, prezentovaném v pořadu Otázky Václava Moravce mělo ANO 25,5 procenta, jak je možné, že středeční STEM tvrdí, že by Babišovo hnutí volilo 32,5 procenta dotázaných?

Přitom sám premiér se ve studiu České televize vůbec zjištění Kantaru nepodivoval a dokonce dvakrát zmínil pouhých 22 procent. Buď to mohl být jen důsledek Babišovy špatné češtiny, nebo se tato čísla objevují v interních průzkumech. Když ovšem ministerský předseda Václavu Moravcovi vyčítal, že za pokles preferencí může právě diskuzní pořad veřejnoprávní televize, rozhodně nemluvil o téměř 33 procentech.

Kromě ANO je budou do prostudování průzkumů divit i ve STAN, kde je rozptyl mezi 3,8 až po 6 procent, Piráti budou doufat v 18,5 od Kantaru a ne 13 od Medianu a komunisté zase vezmou jako realitu 7,8 STEMu a na 5,5 procenta od Kantaru budou chtít zapomenout.

Je samozřejmě možné, že se díky metodice mohou průzkumy o nějaké to procento lišit, ale rozhodně by rozdíl neměl být sedm, 5,5, nebo 2,3 procent. Kdo má potom věřit, že se tady s námi hraje fér? Ačkoliv si to třeba nechceme připustit, skutečně existují lidé, kteří volí podle průzkumů, jelikož sami nemají svůj vlastní politický názor a jsou tak velmi snadno zmanipulovatelní.