Ve volebním klání, které nyní podstupují kandidáti na úřad českého prezidenta, určitě musejí být lidé, jimž fandí „kolektivní Západ“, a tací, kterým drží palce Kreml. Bylo by nanejvýš nepřirozené, kdyby Rusko, které prokazatelně zasahuje do všech procesů výběru civilizační cesty všude na světě, vynechalo z nějakých důvodů zrovna Českou republiku, jež vypadá tak osiřele na seznamu největších nepřátel imperiální mocnosti. Rusko otevřeně vyznává zahraničněpolitický koncept, v němž neexistuje nic, co by se tak nebo onak netýkalo ruských zájmů: Buďto je poškozuje, anebo je prosazuje. I v nadcházejících prezidentských volbách má Kreml své více nebo méně vyhraněné favority.

Není na mně, udavačsky vyjmenovávat kandidáty, kteří jsou Putinovu srdci obzvlášť milí, leč jejich rozpoznání není žádnou těžce rozluštitelnou záhadou. Není to žádný Newtonův dvojčlen, řeší se lusknutím prstů. Kreml může fandit jenom tomu z českých kandidátů, kdo vřele souhlasí s jeho zahraničněpolitickou orientací a vidí svět zhruba tak, jak ho vidí kremelští vůdcové. Pramálo záleží na tom, jakou minulost takový kandidát má. Pokud za bolševiků trpěl kvůli svým odlišným názorům, pak je to prachšpatné doporučení pro jeho kognitivní schopnosti: Buďto kvůli svému mládí nechápal pravdu svých trýznitelů a pochopil ji až teď, anebo nepochopil nikdy nic – ani tehdy, ani teď.

Miláčci Kremlu

Jsou typologické teze v jejich popletené argumentaci, které spolehlivě prozrazují kremelské miláčky. Takoví lidé rádi mluví o míru. Je jich u nás na tucty. Klidně schvalují zločiny Stalina a dobyvačná tažení dalších sovětských a postsovětských politiků, ale nyní upřímně prahnou po míru. Je pro ně důležité, aby mír byl uzavřen tady a teď, dokud ruská armáda je na území Ukrajiny.

Takový mír v jakékoli podobě umožní Putinovu vedení vážně polemizovat o tom, jakou část zbytku napadené země lze přenechat samotným Ukrajincům, a jakou si ponechat pro zajištění vlastní bezpečnosti. Je jim k tomu dobrá veškerá biblická etika a výdobytky novověkého humanismu. Prostě, řečeno spolu s nimi, „i špatný mír je lepší než dobrá válka“. Za války přece umírají lidé a humanistovi je to z duše odporné. Je zcela lhostejné,…