Politická bitva o obsazení volného místa u Nejvyššího soudu Spojených států skončila, ale další začala hned v zápětí: o to, která ze stran celého rozruchu lépe využije k mobilizaci svých voličů pro listopadové volby do Kongresu. Mnozí odborníci ještě před potvrzením Kavanaugha ve funkci psali, že Trump vlastně nemůže prohrát. Buď se mu podaří prosadit jeho kandidáta na funkci, ve které bude s ohledem na svůj věk působit ještě dlouhá desetiletí, nebo jeho voliče mobilizuje vítězství demokratů v Senátu a prezidentovi to pomůže ve volbách, které pro něj zatím nevypadaly příliš slibně.
Po skončení senátního boje se chvíli zdálo, že se mu dokonce podařilo obojí. Dokonce i v Čechách se našli komentátoři, kteří již zvěstovali, že očekávaná takzvaná modrá vlna se jaksi vytratila. Zdá se však, že takové předpovědi byly mírně řečeno předčasné. Je pravda, že všechny důležité agregátory volebních průzkumů se shodly na tom, že se náskok Demokratické strany v odhadech voleb do Sněmovny reprezentantů v prvním říjnovém týdnu o několik procentních bodů snížil. Pravděpodobnost toho, že modrá barva sněmovnu ovládne, kterou stránka 538.com počítá nejenom z celonárodního průzkumu, ale i z průzkumů v jednotlivých obvodech, klesla o zhruba deset procentních bodů; na cca 74 %.
Ani v tomto nejnižším bodě tedy šance republikánů na udržení většiny nebyly veliké. Dalšímu z agregátorů, Real Clear Politics, vycházel náskok demokratů vzešlý z váženého průměru celonárodních průzkumů na 6,6 procentního bodu. Vzhledem k výhodě, kterou díky rozdělení obvodů republikáni drží a možné statistické chybě (v prezidentských volbách se agregátory spletly o zhruba 1-2 procentní body) samozřejmě nelze mluvit o jednoznačném výsledku, ale jejich vítězství by i s těmito čísly bylo poměrně překvapivé.
Navíc se od té doby demokraté v průzkumech opět zvedli a podle již zmiňovaného 538 je teď jejich šance ovládnout sněmovnu nejvyšší od začátku, kdy tato stránka začala předvolební průzkumy počítat, přes 85 %. V průměru RCP pak jejich náskok stoupnul o více než jeden procentní bod. Pokud se tedy prezidentovi podařilo skutečně zmobilizovat ty, kteří za ním stojí, zdá se, že jich prostě nebude dost. Na vině jeho propadu jsou soudě dle výsledků v jednotlivých obvodech nejspíše relativně bohatí bílí voliči s vysokoškolským vzděláním žijící na předměstích, na které se doposud mohla Republikánská strana vždy spolehnout. V tzv. midtermech, volbách v poločase prezidentského mandátu, navíc od roku 1992 prohráli jen jednou, v roce 2006 v polovině druhého mandátu nepopulárního Bushe mladšího. Volby konající se současně s prezidentskými prohráli dvakrát a kdybychom počítali hlasy, tak dokonce třikrát.
Pravě opačná situace je ale v Senátu, kde se šance demokratů propadly ze zhruba třetiny na méně než pětinu. Je to dáno jednak tím, že strana obhajuje daleko více mandátů včetně křesel ve spíše republikánských státech Indianě, Missouri a Severní Dakotě. V těchto státech voliči, kteří mohou republikánům prohrát sněmovní volby, nejsou tolik zastoupeni. Tamější konzervativní a nábožensky založené voliče pak zřejmě boj o konzervativního soudce nejdůležitějšího soudu v zemi skutečně motivoval. Nejvyšší soud byl totiž jedním z hlavních důvodů, proč evangelíci Trumpa v roce 2016 přes mnohé výhrady podpořili. Pokud by se uvolnilo další místo, což vzhledem k věku některých soudců není vyloučené, pak si jistě přejí, aby Senát prezidentovu nominaci hladce potvrdil.
Volby se blíží a výsledek se tak již dá opatrně odhadovat. Lze říci, že kdyby demokraté nezískali sněmovnu a republikáni senát, bylo by to veliké překvapení. Kdyby to dopadlo právě opačně, což úplně vyloučit nelze, byl by to malý zázrak. Odhadnout, co to bude znamenat pro situaci po volbách je však již těžší. Demokraté začnou pomalu hledat kandidáty, kteří by se prezidentovi mohli postavit v roce 2020. Republikáni se mohou v případě opravdu špatného výsledku ve sněmovně štěpit. Demokraté mohou podlehnout pokušení ihned spustit proces impeachmentu, před čímž je varoval bývalý viceprezident Joe Biden, o kterém se spekuluje jako o možném vyzývateli současného nájemníka Bílého domu ve volbách za dva roky. Jedno však lze říci naprosto jistě. Pokud dopadnou volby očekávaným výsledkem, bude Trump muset pro svou politiku hledat podporu mezi demokraty. V tom případě se dá říci, že pro tuto chvíli jeho reformy, například vysněné zrušení Obamacare, končí.
