Komunista Roman Janouch se v Haló novinách zaradoval nad tím, jak film Havel ztrhal kritik Kamil Fila. Je to podle něj rána obrazu Havla, jak ho v sobě nosí údajní „havlofilové, nekritičtí uctívači ‚novodobého Masaryka‘ či ‚filosofa světového formátu'“. je potěšitelné, jak komunistům Václav Havel pořád pije krev.

Soudruh Janouch píše: „Renomovaný filmový kritik Kamil Fila na levicovém serveru Deník Referendum stvořil ne recenzi, ale minimálně proseminární práci, v níž nenechává na režisérovi Slávku Horákovi a jeho týmu nit suchou. Prý měli chlapci na přípravu filmu dva roky, během kterých se mohli profesionálně připravit, aby disidenta Havla (snímek se věnuje čistě jeho předprezidentskému období) představili ve veškeré jeho stále nedoceněné velikosti, no a oni to zatím prý totálně odflákli a připravili jen nedokonalou rádobyuměleckou podívanou bez hlavy a paty, když fakta nechali v šuplíku, protože předpokládali, že o Havlově jedinečnosti už všichni všechno vědí… Jeden odstavec z Filovy nekonečné ‚popravy‘ Horáka a spol. za citaci ale rozhodně stojí:

Dále čtěte

Deník FORUM 24 prosí o vaši pomoc při obraně liberální demokracie

Česká republika je v moci nedemokratických a autoritářských sil, které pohrdají právním řádem i ústavou. Prezident Miloš Zeman nerespektuje principy…

Jakmile bude film sledovat někdo, kdo Havla nezná, nebo nemá rád, potvrdí se mu předsudek, že ‚Havel pořád hulil, šukal a vozil si zadek v mercedesu‘. Zůstane pro něj prominentem, nikoli disidentem. Loutkou, která nemá vlastní vůli a mozek, ale jenom žlázy, které ho nutí pálit za ženskými. Zůstane pro něj člověkem, kterého využili v jakési hře globálních elit ve snaze nastolit ‚nový světový řád‘. Veškerá Havlova rozhodnost bere tímto snímkem zasvé, převáží portrét slabošství.“

Soudruh tedy doporučuje: „Nebojte se a klidně na Havla jděte. Asi budete mile překvapeni!“

Reakce lidí, co film viděli a zřejmě patří do těch kategorií, co si Janouch vymyslel, jsou ovšem jiné než popis Kamila Fily. Jim se Havel jako člověk líbí. Právě proto, že sádrový a čítankový Havel by byl jednak nezajímavý, jednak by neodpovídal skutečnosti. Pro lidi, co minulý režim zažili, je podstatné, že Havel se nechal za své názory zavřít, nikam neutekl, a to v době, kdy (stejně jako nikomu z nás) nebylo vůbec jasné, že se komunistům ten jejich červotočem prolezlý režim rozpadne tak rychle.

Zábavné je, že všechna ta „děsivá“ odhalení Havlova buržoazního původu si museli soudruzi jako Jaroslav Kojzar (dodnes strašící na stránkách Haló novin) přečíst od Havla samotného. Nejspíše v knize Dálkový výslech, kterou sepsal s Karlem Hvížďalou.

Jo kdyby to tak vzali do rukou komunisté, ti uměli vyrobit hrdinu! Takový Julek Fučík, to bylo něco. Jen se Fučík posmrtně dočkal kompletního vydání své Reportáže psané na oprátce až po listopadu 1989, kdy ji vydalo buržoazní nakladatelství TORST. Tak ať jen Havel komunisty straší i po smrti. To je zvláště účinné, protože už na něj nemohou a to oni nemají rádi, když jim někdo unikne ze spárů.