Komunista a europoslanec Jaromír Kohlíček o sobě v rámci kampaně prohlašuje, že je „ochránce práv většin“. Jak někdo chrání většiny, je na tom vždycky něco zvláštního. Hned nás napadne, proč a před kým.
Nyní (17. 5.) se soudruh vyslovil na ruském webu Sputnik. Ptali se ho tam, jestli většinu české společnosti nedráždí, když je proti sankcím uvaleným na Ruska (za protiprávní přičlenění ukrajinského Krymu k Rusku) a jezdí do Ruska a na Krym.
On má ale pocit, že většina stojí za ním: „Já si myslím, že většina české společnosti toto podporuje. Cítí totiž, že sankce jsou naprosto nesmyslné. Všechny sankce, které zatím byly vyhlášeny, postihovaly a postihují jen několik málo vybraných lidí a několik málo vybraných podniků. Cenu za sankce platí drobní občané – obyčejní lidé, kteří nic špatného nikdy neudělali. To je hlavní důvod, proč jsem zásadně proti jakýmkoli sankcím. Jsem pro to, aby se sporné body řešily skutečným jednáním, a ne ukazováním svalů, sankcemi, případně dokonce vojenskou intervencí.“
To je vždycky ta zábavná část takové demagogie, pokud ji člověk nemusí poslouchat moc dlouho. Rusko způsobí násilím nějaký problém a když narazí na odpor, odvolává se na potřebu jednat. Tím se nikdy nic nepokazí, jednat se dá donekonečna.
Že je cílem některých politických sil, aby byl europarlament po volbách prokremelský, Kohlíček celkem otevřeně přiznává.: „Pokud nový parlament bude skutečně nový, a já doufám, že to tak bude, tak by mohl zrušit ty nesmyslné sankce – vůči Rusku, Sýrii, Íránu a dalším zemím. Bude se je snažit nahradit jednáním.“
Pokud se přejde jen k jednání a nebudou žádné sankce, je jisté, že se nestane vůbec nic. Vlastně přece jen stane. Rusko si zamne ruce a konstatuje, že mu další agrese beztrestně prošla a začne se poohlížet, kde by se dalo brutální silou ještě něco urvat.
Soudruh Kohlíček ovšem vstoupil do KSČ v roce 1974, kdy muselo být každému jasné, co je celý ten podnik zač. Všichni normalizační komunisté zřejmě soudili, že nějaká ta invaze a násilná výměna vlády je docela normální věc.
Možná normální pro komunisty, ale pro soudné lidi nikoli.