Vojtěch Filip. FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Ambice vládnout je u komunistů, kteří jinak mají za sebou nejhorší volební výsledek ve své 99leté historii, zcela jasná. V rozhovoru pro Český rozhlas (iRozhlas.cz) to řekl šéf komunistů Vojtěch Filip zcela jasně. Mají připraven nátlak na vládu, aby odešel ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).
Vojtěch Filip sdělil: „Já jsem to řekl i minulý týden při návštěvě u prezidenta republiky, že jsem považoval za největší selhání ministra zahraničních věcí to, že se ohledně výsledků druhé světové války připojil k prohlášení ministrů zahraničních věcí těch států, které měly na konci třicátých let fašistické vlády. Ale my jsme byli součástí vítězných mocností, u nás padlo 360 tisíc lidí, nikdy jsme neměli fašistickou vládu… Připravili jsme interpelace.“
Dále v rozhovoru zaznělo:
„A je interpelace cesta k tomu, aby skončil ministr zahraničí?
Já myslím, že ano. Protože nakonec když toho tlaku přes ty jednotlivé výhrady vůči ministrům má premiér dost, tak ho může odvolat. Samozřejmě je to věcí koalice. My jenom tolerujeme vládu, nemáme žádnou páku na to, aby pan premiér ministra Petříčka odvolal.
Máte přece páku, protože nemusíte podporovat některá hlasování, použijete i tento argument?
Ano. I to použijeme. Co přesně nepodpoříme, je nyní věcí vyjednávání.
A máte nějaký seznam? Kolik takových věcí je? Ví o něm premiér?
Máme. Dost. Panu premiérovi jsem řekl, jaké kroky budeme činit tak, aby bylo jasné, že my se nesmíříme s tím, že Česká republika v podstatě mluví o suverenitě státu, ale poklonkuje a realizuje politiku, která není v českém národním zájmu.“
O suverenitě státu tady mluví komunista a komunisté nikdy za celou svou existenci nedělali nic jiného, než že podřizovali své postupy komunistickému vedení v Moskvě. Klement Gottwald ostatně proslul slavným výrokem v parlamentu, že se komunisté jezdí učit do Moskvy, jak tady svým odpůrcům zakroutit krkem. Naučili se to tak důkladně, že po uchopení moci pak na pokyn Kremlu dokonce věšeli i své vlastní soudruhy, protože jim to tak Stalin přikázal, a jím vyslaní poradci na to dohlíželi. Politika komunistického Československa byla řízena paranoikem a zločincem, který seděl v cizině. Pokračovali v tom za Chruščova, Brežněva, Andropova a Černěnka. Pak přišel Gorbačov a to soudruzi zakolísali, protože zjistili, že potentáti dosazení Brežněvem by mohli přijít o korýtka. Tak si najednou vzpomněli, že bychom měli mít specifika a neměli přejímat sovětské zkušenosti mechanicky. K zábavným momentům konce 80. let patřilo sledovat, jak brežněvovci budují Potěmkinovy vesnice přestavby, glasnosti a nového myšlení.
Loajalita k cizím mocnostem pokračuje i poté, co v Rusku zavládl primitivní oligarchický a zcela asociální kapitalismus. Totéž platí o Číně, té se ovšem povedlo Rusko odstavit na druhou kolej. Soudruzi pro jistotu podlézají Moskvě i Pekingu najednou, protože o nějaký komunismus už dávno nejde, důležité je přiživit se na moci. O komunismus nešlo nikdy, jak pak zjistili různí idealisté v řadách KSČ, které soudruzi nechali popravit, zavřít a vyloučit. Pak ve straně zůstaly mumie a jejich dnešní klony. Ples příšer.
Děje se to, co je popisováno od vzniku této zoufalé vlády. Komunisté ji se svými pár hlasy drží nad vodou a současně pod krkem. Kdyby se vláda náhodou v nějakém hnutí mysli nechtěla opírat o komunisty, zbývají jí jen okamurovci s jejich mocichtivým a peněz chtivým předsedou. Ti jsou na tom s demokracií a poklonkováním (východní) cizině úplně stejně. Každá rada drahá, protože prohnilý je už ten základ.
Vládu vede trestně stíhaný agent komunistické Státní bezpečnosti ve střetu zájmů a nikdo jiný než nějaké toxické politické síly ho nepodpoří. Normálním řešením by bylo se této vlády zbavit ve volbách, ovšem demokratická soutěž je deformovaná. Pan premiér nasadí do vymývání mozků své miliardy, které získal pochybným způsobem. Už si nakoupil média s dosahem 3,5 milionu lidí a může svou kampaní zasáhnout i poslední vesničku v zemi. Na plakáty si dokoupí pár panáků a nanynek, které si bude řídit, a kdyby se už nehodili, tak se jich zbaví a najme si jiné. Výhodný je pro něj i podivný volební systém z dob opoziční smlouvy, kdy velká strana potřebuje na jedno poslanecké křeslo výrazně méně hlasů ve volbách. Děkujeme Václavu Klausovi a Miloši Zemanovi za toto vylepšení demokracie.
Není tu žádná záhadná zápletka. Buď se občanům povede zabránit téhle klice v devastování země, nebo ne. Pokud se to nepovede, budou v tom muset trpět i lidé, kteří to nechtějí. Demokracie se dá zničit i pomocí formálně demokratických pravidel. Zvlášť když si někdo myslí, že demokracie je to samé jako hlasování, což tedy skutečně není. Patří k ní i kontrola moci a rozdělení moci. Na tom nic nezmění ani to, když se povede 51 procent lidí oblbnout a k moci se dostanou lidé, kteří budou zbytku šlapat na krk.
Senilní komunistická strana si uchovala své základní mocenské instinkty a vztahuje se na ni starý vtip. Co se stane s komunistou v centru jaderné exploze? Nic. Změní se v radioaktivní prach a škodí dál. Tento fyzikální a společenský jev teď můžeme sledovat v přímém přenosu.
