Místopředsedkyně KSČM Kateřina Konečná kritizuje Babišovu vládu, že nezajistila dostatek vakcín proti koronaviru. Současně navrhuje, aby se v Česku využily čínské a ruské vakcíny neschválené v EU. O vakcínu Sputnik V přitom nejeví velký zájem ani samotní Rusové.

Dále čtěte

Naočkovali jsme 40 tisíc lidí, říká Babiš. Česko ale v Evropě zaostává a Izrael zvládne 150 tisíc dávek denně

Premiér Andrej Babiš vycítil, že dojem totálního selhání vlády při řešení koronakrize může vylepšit jen vakcinace jako naděje do budoucna.

Europoslankyně Konečná vystoupila v Událostech, komentářích (8. 1. 2021) s kritikou vlády, že loni v červnu zaspala při předběžných objednávkách vakcín, centrálně nakupovaných Evropskou unií.

V tom má pravdu. Zatímco některé vlády už tehdy kalkulovaly až se 70procentní proočkovaností populace, Babišově vládě stačilo jen 30 procent. Teprve později doobjednávala další dávky a dnes patří stavem vakcinace do evropského podprůměru.

„Konstruktivní“ Konečná

Šest západních farmaceutických firem je letos schopno Evropě dodat stovky milionů vakcín. Dvě z nich už byly schváleny Evropskou lékovou agenturou (Pfizer/BioNTech a Moderna), což znamená, že je mohou používat členské země EU. Před schválením jsou vakcíny AstraZeneca, jimiž se už očkuje ve Velké Británii.

Konečná se však snažila zaváhání Babišovy vlády „konstruktivně“ zúročit po svém. „Pro mě je spíš otázka, proč už jsme se nezamysleli nad tím, jak to je s vakcínou ruskou a čínskou. My se tomu pořád vyhýbáme. To byla moje kritika pana premiéra. Můžete kritizovat, ale musíte přijít s konstruktivními návrhy.“

Podle europoslankyně je tedy řešením momentálního nedostatku vakcín dohoda s Čínou nebo Ruskem, jakým způsobem by mohly být dodávány jejich výrobky. Vláda prý dělá chybu, že o tom ani neuvažuje.

Podobně vstřícně se k produktům těchto zemí nedávno vyslovil i komunistický poslanec Zdeněk Ondráček, který zapochyboval, že je musí schválit příslušné instituce EU. „Co všechno nám chce EU ještě určovat? Czechxit! Čím dříve, tím lépe!“ napsal na svém Facebooku.

Česko nemůže samo rozhodnout

Hájení zájmů Ruska a Číny v podání KSČM nepřekvapuje, jelikož je trvalou součástí jejího geopolitického zaměření. Návrh využívat vakcíny těchto zemí ovšem skutečně naráží na pravidla, která Česká republika přijala vstupem do EU.

Ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová nedávno potvrdila, že Česko nemůže kvůli schvalovacím procesům v rámci EU samostatně rozhodnout o očkování neschválenými, tedy i čínskými a ruskými vakcínami. Nemluvě o tom, že nabídka těchto vakcín by jen zvýšila odpor části veřejnosti k očkování a rozšířila prostor pro šíření dezinformací o vakcinaci.

Obě země mají jiné standardy kvality a bezpečnosti. Nejtypičtějším a nejznámějším příkladem je ruská vakcína Sputnik V, jejíž spuštění pojal prezident Vladimir Putin jako nástroj prestižní soutěže, podobně jako kdysi dobývání kosmu.

144 vedlejších účinků

Výsledky kremelské megalomanie se dostavily. Už 11. srpna Rusko jako první země na světě zaregistrovalo vakcínu proti covidu-19. Očkovací proces byl v zemi zahájen počátkem prosince, v EU ovšem dosud není schválena kvůli pochybnostem o její bezpečnosti. Petrohradský web Fontanka zjistil z neveřejné studie, že 38 dobrovolníků, kteří se zúčastnili experimentálního očkování, mělo celkem 144 vedlejších účinků.

O nepříliš věrohodných okolnostech zahájení očkování Sputnikem V svědčí karambol během videokonference s vládou, na které prezident Putin oznámil, že vakcinace bude zahájena 5. prosince. Když se dnes už bývalá ruská ministryně zdravotnictví Taťána Golikovová pokusila namítnout, že zdravotnictví na něco takového není připraveno, se zlou se potázala.

„Vy mi nebudete hlásit připravenost systému, vy mi oznámíte, že vakcinace v uvedeném termínu začala!“ skočil jí Putin do řeči. To však neznamená, že měl pravdu, jen ji nechtěl přiznat veřejně.

Vakcíně věří jen 38 procent Rusů

Nejde jen o nedostatečné výrobní kapacity a chybějící zdravotnický personál, na což se snažila upozornit Golikovová. Záhy se ukázalo, že o vakcínu Sputnik V, narychlo uvedenou k praktickému využití, nejeví velký zájem ani samotní Rusové. Do 2. ledna bylo podáno 800 tisíc dávek a proočkovanost obyvatel je dnes v Rusku nižší než v řadě zemí EU, kde byla vakcinace společně zahájena až 27. prosince.

Dále čtěte

V krizi vás ochráníme, sliboval Hamáček. Dnes řeší přeplněná krematoria a obviňuje veřejnost

Šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček v kampani před říjnovými volbami sliboval, že ochrání lidi před koronakrizí. Dnes patří Česko ve…

Podle nejnovějšího sociologického průzkumu Centra Levada je jen 38 procent Rusů připraveno nechat se očkovat domácí vakcínou. Přestože i v Rusku prudce stoupá počet nových případů koronaviru a byla zahájena oficiální kampaň na podporu očkování.

K popularizaci Sputniku V zatím příliš nepřispěl ani osmašedesátiletý Putin, který věkem patří mezi rizikové skupiny, ale dosud se nenechal očkovat. Svoje váhání zpočátku zdůvodňoval tím, že jako hlava státu nemůže používat necertifikovanou vakcínu, dokud nebudou zveřejněny její finální klinické výsledky.

Měsíc po zahájení masového očkování ruský prezident oznámil, že domácí vakcíně věří natolik, že si ji rovněž nechá aplikovat. Zatím však neupřesnil, kdy.

KSČM na Sputnik trip?

Peripetie kolem Sputniku V nenasvědčují tomu, že se ho dočkají i občané České republiky. Komunisté to s podbízením zájmům Kremlu přehánějí, ale přesto mohou svoje loutkovodiče demonstrativně podpořit.

V říjnu založil pražský podnikatel ruského původu Andrej Konstantinov cestovní kancelář, která chce zpřístupnit očkování i neruskému obyvatelstvu. Tzv. Sputnik trip vyjde zájemce na zhruba 30 tisíc korun. „Mám už smlouvy s těmi nejlepšími klinikami v Moskvě, očkování za poplatek není problém,“ tvrdí podnikatel, který už tehdy řešil čekací listinu zájemců.

Zda jsou mezi nimi i komunističtí poslanci a europoslankyně Konečná, není známo. Pokud ale myslí svoji podporu ruské vakcíně vážně, měli by jít příkladem a absolvovat „dovolenou se Sputnikem“. Nebo si ještě počkají, až se nechá naočkovat Vladimir Putin?