Klíčovým faktorem, který ovlivní sestavování vlády po říjnových volbách do poslanecké sněmovny, bude to, zda se do dolní komory parlamentu dostane Komunistická strana Čech a Moravy. Velký dopad na to bude mít to, v jaké personální kondici se partaj, v jejímž čele stojí už skoro šestnáct let předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip, nachází. Zásadní jsou v tomto ohledu politici a političky, kteří stanuli na první příčce komunistických kandidátek v jednotlivých krajích. Co od nich můžeme očekávat?
Na prvních místech kandidátních listin KSČM do poslanecké sněmovny najdeme celkem vypovídající sestavu komunistů a komunistek, která nám řekne hodně o tom, jaké jsou šance komunistické strany v nadcházejících volbách. Rozhodující nakonec není věk či pohlaví daných kandidátů a kandidátek, ale něco trochu jiného.
Na první pohled zaujme, že mezi čtrnácti lídry se vyskytují hned čtyři ženy, což není vůbec málo. Lídryní v Praze je samozřejmě bývalá poslankyně a snad kromě europoslankyně Kateřiny Konečné nejznámější komunistka v Česku Marta Semelová. V jejím medailonku na webových stránkách komunistické partaje se mimo jiné uvádí: „V současné době je předsedkyní Krajského výboru KSČM Praha. Je předsedkyní odborné sekce KSČM ke školství. Je členkou Česko-kubánské společnosti, Slovanského výboru a odborové organizace OS ČMS.“
V Jihočeském kraji komunisty do volebního klání vede Alena Nohavová, která je stejně jako Semelová bývalá učitelka a poslankyně. Třetí učitelkou, která je jedničkou komunistické kandidátky tentokrát ve Zlínském kraji, je Marie Pěnčíková, která ale – na rozdíl od Semelové a Nohavové – je stále členkou dolní komory parlamentu.
Poslední ženou, která kandiduje z prvního místa v Pardubickém kraji, je Květa Matušovská. Ta je rovněž poslankyní, a aby toho nebylo málo, poté co vystudovala na Dopravní fakultě Jana Pernera Univerzity Pardubice obor technologie a řízení dopravních systémů, dodělala si dálkově také obor učitelka odborných předmětů na střední škole.
Ženský element
Je třeba říct, že z hlediska žen v čele kandidátních listin jsou na tom komunisté mnohem lépe než koalice Pirátů a Starostů, kteří mají na prvním místě kandidátek jen jednu jedinou ženu – Olgu Richterovou. Lépe na tom není ani koalice SPOLU, která má na této pozici rovněž jenom jednu zástupkyni. Pouze v Praze je lídryní její kandidátky předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
U komunistů je ale situace jiná. Na ženy se zde klade důraz, jak to poněkud pateticky a přepjatě vylíčila předsedkyně Komise mládeže ÚV KSČM Petra Prokšanová, která na své facebookové stránce zdůraznila: „Jsem moc hrdá na aktivní ženy v naší komunistické straně. Pracují mezi lidmi a pro lidi. I proto pak při volbách stojí v čele našich kandidátek, lidé je znají, znají jejich obětavou práci i lidský přístup. Ženský element v politice považuji za velmi důležitý a komunistky navíc i v minulosti dokázaly, že jsou asertivní a dostatečně radikální, aby dokázaly efektivně prosazovat zájmy pracujících,“ vyzdvihla Prokšanová roli žen a ženského elementu.
Ženský element ovšem nezdůrazňují jenom komunisté. Když si širší vedení sociálních demokratů v pátek schválilo kandidátní listiny pro sněmovní volby, strana to následně oznámila v tiskové zprávě s nadpisem: „ČSSD představuje kandidáty do Sněmovny: kombinuje zkušenost, nové tváře i ženský element“.
O kousek dál se pak psalo: „Oproti jiným parlamentním stranám má ČSSD ženské zastoupení v čele kandidátky hned ve třech krajích.“ Tímto ženským elementem pak konkrétně byla míněna Jana Maláčová v Praze, Alena Gajdůšková ve Zlínském kraji a Alena Šírová v Pardubickém kraji. Nutno dodat, že sociální demokraté zůstali, co se týče ženského elementu, za KSČM pozadu.
Vraťme se ale ještě ke komunistické partaji. Když ponecháme stranou vyzdvihovaný ženský element, na prvních místech komunistických kandidátek najdeme mnohé staré osvědčené kádry: například stranického místopředsedu Stanislava Grospiče, který je poslancem od roku 2002 a který vede komunisty do voleb ve Středočeském kraji.
Zbytečné navážení se do mladé aktivistky
Nechybí zde ani nechvalně proslulý Zdeněk Ondráček, který jako člen Pohotovostního útvaru VB zasahoval proti demonstrantům během Palachova týdne v roce 1989 a který je lídrem kandidátky v Královehradeckém kraji. Dalším zasloužilým komunistou, který figuruje na první příčce kandidátky v Moravskoslezském kraji, je poslanec Leo Luzar.
V jeho medailonku na webu KSČM se uvádí: „Četbou si neustále doplňuje informace, v oblasti politiky se zajímá o vliv informačních systémů na svobodu člověka, ekologii, politologii v oblasti postupného krizového vývoje kapitalistické společnosti, globální politiku a její dopady, včetně vztahu Rusko versus USA. Zajímá ho i komunální řízení společnosti a občanská společnost.“
Pak tady máme ještě dvojici poslanců (Ivo Pojezdný a Jiří Valenta) a dva bývalé členy dolní komory (Pavel Hojda a Josef Zahradníček). Nejmladším lídrem kandidátky je potom Jan Rokos, kterému je 24 let a který vede komunisty do voleb v Libereckém kraji. Povoláním je rovněž učitel. Za pozornost stojí jeho vztah k soukromým školám. Na webu komunistické strany se o něm píše: „Nesouhlasí se soukromým školstvím – vzdělání nebo spíše diplom si za peníze nikdo kupovat nesmí.“
Byla by škoda vynechat ještě jedničku v Ústeckém kraji Jaroslava Komínka, který se před několika dny na facebookové stránce KČSM mimo jiné vyjádřil následujícím způsobem: „Zastavme zelené šílenství, zachraňme veřejnou dopravu! Pamatujete si ještě na Grétu, která odmítala chodit do školy, a získala tím mediální slávu? Před dvěma lety byla na vrcholu popularity. V té době byla v Bruselu přijata nesmyslná směrnice, která káže státům EU, aby ve veřejných zakázkách na autobusovou dopravu požadovaly povinný podíl tzv. nízkoemisních vozidel. To znamená autobusy na elektřinu nebo na vodík.“
Chudák Greta Thunberg. Že by snad její aktivismus měl tak rychlé a zásadní dopady, že by byla zodpovědná za uvedenou evropskou směrnici? Nebo proč ji vlastně Komínek v této souvislosti vůbec uvádí? Skoro to působí jako takové zbytečné navážení se do mladé aktivistky.
Když to shrneme, ve výsledku není tak podstatné, kolik žen komunistická strana má v čele svých kandidátek, ani jaký je věkový průměr jejích lídrů. Mnohem důležitější je celkový étos a mentální nastavení jednotlivých zástupců KSČM, a to se zdá být celkem jednoznačné: je to stále stejný ideologicky zatuchlý závan minulosti.