Poslanci KSČM navrhli rozšířit „účinnou lítost“ u korupce. Do trestního řádu chtějí vložit ustanovení, podle kterého by se mohla vztahovat i na člověka, který už požadovaný úplatek poskytl a hned potom to oznámil policii. Sněmovna tuto úpravu v březnu z vládní novely vypustila přes odpor ministra spravedlnosti Roberta Pelikána z Babišova hnutí ANO.

Vládní novela po sněmovních úpravách počítá jen s tím, že policie dočasně odloží trestní stíhání člověka, pokud požadovaný úplatek slíbil a zároveň to bez zbytečného odkladu nahlásil. Vypuštění případů, kdy už byl úplatek předán, prosadil v ústavně-právním výboru a následně na plénu sněmovny předseda výboru Jeroným Tejc (ČSSD).

Tejc argumentoval tím, že novinka by zhoršila důkazní situaci. Lidé, pokud jsou žádáni o úplatek, by měli požadavek odmítnout, nebo úplatek slíbit a uvědomit policii, aby mohla předání zdokumentovat, je přesvědčen Tejc.

Autoři nynější novely, komunističtí poslanci a členové právního výboru Zdeněk Ondráček a Jaroslav Borka, pokládají znění schválené Sněmovnou za nedostatečné. Případů, kdy lidé byli požádáni o úplatek a v časovém presu jej poskytli, není podle nich málo. „O těchto trestných činech se tak orgány činné v trestním řízení vůbec nedozví a korupční trestná činnost tím zůstává nepotrestána,“ tvrdí v důvodové zprávě.

Vládní novela trestního řádu teprve zamířila k posouzení do Senátu. Zavedení určité formy účinné lítosti má podle autorů motivovat k oznamování korupce. Nyní hrozí postih oběma stranám, a nemají tedy zájem úplatkářství odhalit.

Poslanci Babišova hnutí ANO při sněmovním schvalování vládní předlohy chtěli, aby sněmovna Tejcovovu úpravu z celkového doporučení právního výboru vyčlenila a hlasovala o ní zvlášť. Dolní komora na to ale nepřistoupila. Předlohu poslanců KSČM posoudí před dalším projednáváním v zákonodárných sborech vláda.