Levicové strany utrpěly dost ponižující porážku. Komunisté a sociální demokraté se ocitli mimo sněmovnu. Komunistům už zbyla jen europoslankyně Kateřina Konečná, takový malý kůl v plotě na kraji politického pole.

ČSSD a KSČM po volební pohromě vyměnily předsedy. Před nimi teď stojí úkol, jak své útvary uživit a udržet v činnosti. Teď budou stranám chybět desítky milionů korun ročně.

ČT 24 popisuje reakce nových stranických šéfů. Předseda ČSSD Michal Šmarda: „Stahujeme se z těch lukrativních prostor, které jsou přímo do ulice, které skutečně v centru Prahy mohou být využity efektivněji, než aby v každé kanceláři seděl jeden sociální demokrat.“ Zatím se prý povedlo pronajmout asi čtvrtinu prostor. Ze sto zaměstnanců, které měla ČSSD před dvěma lety, jich zbude asi dvacet. Ještě bude třeba splatit dluh 315 milionů korun.

Dále čtěte

Spor o Karla Gotta a osm stran k ruské agresi na Ukrajině. Je tu Týdeník FORUM

Milan Tesař se tentokrát ve svém textu v aktuálním Týdeníku FORUM podíval na Karla Gotta. Vedlo ho k tomu zejména…

„Máme přes padesát nemovitostí včetně této budovy, která je v centru Prahy. I v rámci ní jsme udělali řadu organizačních opatření tak, abychom v podstatě celou stranu nastěhovali pouze do jednoho patra,“ sdělila předsedkyně KSČM Kateřina Konečná. V ústředí strany skončilo šest lidí.

Karmický zákon dolehl i na levici. Příčiny mají následky. Trh nakonec nějak funguje, i politický trh. Sklerotický stalinismus-brežněvismus nenachází potřebné zákazníky. A sociální demokraté nakonec dojeli na svou personální bídu a mizerná rozhodnutí. Strana vyprodukovala předsedy jako Zeman, Gross, Paroubek a nakonec truchlivou postavu Jana Hamáčka. Pustila se do koaličního vládnutí s Babišovým ANO, ačkoliv bylo roky předem jasné, jak to dopadne. Vsadili na obstarožní levicové nápady a témata a povyk jim ukradla politická divize Agrofertu. Hustá dvojka Maláčová a Stropnický měla hustý výsledek.

Takže teď zbývá už jen nasadit kapitalistické recepty. Šetřit, propouštět. Jenže ani to samo o sobě nestačí. V džungli trhu je potřeba také myslet a nabízet něco, co lidé chtějí. Na to jsme skutečně zvědaví. Peníze se dají vydělat, půjčit, zdědit a (což se nesmí) ukrást. S idejemi, pokud mají chvilku přežít, je to horší. Ty jsou, nebo nejsou.