Výsledek letošních krajských voleb byl pro komunisty studenou sprchou. Dá se říct, že jde o poslední varování před blížícími se volbami do poslanecké sněmovny, které nás čekají příští rok na podzim. Je stále více zřetelné, že komunistické straně v nich hrozí vypadnutí z dolní komory parlamentu, takže bude muset bojovat o své setrvání v parlamentní politice. Vypadá to, že po vyhlášení výsledků voleb si to uvědomili i samotní straníci a horečně začínají řešit, co s tím dělat.
Místopředsedkyně Komunistické strany Čech a Moravy Kateřina Konečná po zveřejnění výsledků krajských voleb napsala na svou facebookovou stránku: „Děkuji voličům, kteří šli volit KSČM, i kandidátům v krajských a senátních volbách, kteří odvedli obrovský kus práce. Bohužel lidé tentokrát nevystavili oranžovou, ale červenou kartu naší straně. Pro mě je to jednoznačný signál k sebereflexi a ke zlepšení našeho obrazu mezi lidmi. Dokud se nenaučíme komunikovat s lidmi jasně, srozumitelně a s jasným cílem, tak bohužel nemůžeme čekat lepší výsledek.“
Ponechme stranou, že nic jako oranžová karta neexistuje. Zajímavější je to, v čem vidí poslankyně Evropského parlamentu Konečná příčinu volebního propadu a co by chtěla zlepšovat. Komunisté podle ní potřebují vylepšit svůj obraz mezi lidmi a naučit se s nimi komunikovat jasně, srozumitelně a s jasným cílem.
Komunistická partaj má samozřejmě spoustu různých problémů a tento mezi ně lze jistě také zahrnout, ovšem rozhodně nestojí na prvním místě mezi těmi, které se podílely na historickém debaklu KSČM v krajských volbách. A stejně tak je omyl si namlouvat, že když se komunisté zaměří právě na komunikaci a svůj obraz u veřejnosti, že si tím nějak zvlášť pomůžou. Hlavní chyba, které se dopustili, spočívá v něčem úplně jiném. Kateřina Konečná zřejmě potřebovala rychle něco napsat, a tak sáhla po tom prvním, co ji napadlo, a vypomohla si tímto klišé.
Něco podobného zdůrazňuje i komunistický poslanec Jiří Dolejš, který na svém facebookovém profilu napsal: „Odpovědná sebereflexe ano, destruktivní chaos z leknutí ne. To je to, co nyní potřebujeme. Jak ukončit mátožné přešlapování, nabídnout voličům svůj srozumitelnější obraz jakožto důsledné politické levice a najít i sílu udělat konečně další promyšlený krok vpřed. Ale cestu ze dna nevytvoříme veřejným sebemrskačstvím či guerillou mezi sebou na sociálních sítích.“
Sebereflexe, komunikace a srozumitelnost
Opět vyzdvihuje nutnost sebereflexe a srozumitelnější obraz komunistické strany tentokrát jako důsledné politické levice. Je ale skutečně problémem komunistů jejich obraz či srozumitelnost? Je pravda, že navenek příliš přitažlivě nepůsobí, ovšem ještě před sedmi lety to ve sněmovních volbách stačilo na bezmála 15 procent hlasů. Co se od té doby stalo? Zhoršilo se nějak dramaticky to, co zmiňuje Kateřina Konečná či Jiří Dolejš? Nikoli.
Alespoň zčásti trochu odlišným směrem ve své reakci na volební výsledky komunistů zamířila předsedkyně Komise mládeže ÚV KSČM Petra Prokšanová: „Následující dny, týdny, měsíce by měly patřit hluboké sebereflexi strany. Můžu slíbit, že jako mladí členové strany budeme s našimi podněty, návrhy, ale i sebekritikou neodbytní,“ uvedla na své facebookové stránce.
A pokračovala: „Za 4 roky jsme přišli v krajích o téměř 130 tisíc voličů. O celou polovinu. A to už se nedá svádět na ‚vymírání voličské základny‘. Ten problém je někde úplně jinde. A pokud se nám samotným nepodaří ho konečně správně pojmenovat a vyřešit, budou pro nás volby do poslanecké sněmovny v příštím roce labutí písní.“
Petra Prokšanová už bohužel dále nic nenaznačila, takže nevíme, v čem ten problém vidí ona. Možná si myslí to samé, co Kateřina Konečná či Jiří Dolejš – ovšem s jedním malým dodatkem – staří komunisté musí uvolnit místo těm mladým, protože ti mají mnohem více energie, nápadů a invence, jak onu komunikaci a obraz mezi lidmi zlepšovat.
V každém případě současná situace je opravdu velkou příležitostí pro šéfku Komise mládeže ÚV KSČM a další mladé komunisty. Tlak na to, aby staré kádry daly ještě více prostoru mladým, bude enormní a nebude možné mu zcela odolat. Zkrátka minimálně nějaké změny se budou muset odehrát.
Pořád ale visí ve vzduchu otázka, co tedy ve skutečnosti udělali komunisté špatně, že jdou od jedné volební porážky ke druhé a jsou na tom stále hůře. Odpověď je přitom jednoduchá, a pokud straníci myslí vážně sebereflexi, se kterou teď šermují, budou si to muset přiznat na rovinu: podporovat vládu Andreje Babiše byla jedna velká chyba. KSČM tím jen dále posílila predátora, který už předtím tuneloval její voličské preference a nyní ji, zdá se, decimuje až bezmála k její záhubě. Pokud komunisté chtějí něco reflektovat, měli by začít se svým vztahem k Andreji Babišovi a jeho hnutí.