Když předseda KSČM v rámci zahájení předvolební kampaně prohlásil, že se komunisté za svou minulost nestydí, ředitele sdružení Post Bellum, které natáčí životní příběhy pamětníků totalit 20. století, to rozzlobilo. „Slušný člověk nemlčí k drzostem. Myslím si, že sprostoty bývalých fízlů, politických gaunerů a vyděračů z komunistické strany, vyznávajících marxisticko-leninskou utopii zákonitě vedoucí k zotročení člověka, bylo už dost,“ říká Mikuláš Kroupa.

Věří, že podobně to vidí i řada dalších lidí. A proto na neděli 27. června, v den výročí justiční vraždy Milady Horákové, svolává protestní shromáždění do Prahy a do Brna. „Polopaticky jim vysvětlíme, za co se mají stydět,“ říká Kroupa. „A stydět by se měli dnes i všichni ti, kteří s komunisty přímo či nepřímo vládnou nebo s nimi uzavírají dohody,“ dodává.

Komunismus, zločinný režim

V Praze shromáždění proběhne od 18 hodin pod Petřínem. Organizátoři věří, že i díky podpoře Milionu chvilek přijdou minimálně stovky lidí. U Pomníku obětem komunismu vystoupí s krátkými projevy například kněz Ladislav Heryán, někdejší politický vězeň 50. let, skaut Jiří Lukšíček, filozof Daniel Kroupa a další.

Od Petřína se kolem 18:30 průvod s transparenty vydá ulicemi Národní a 28. října přes Václavské náměstí až k sídlu KSČM v ulici Politických vězňů.

V Brně je místem setkání náměstí Svobody u orloje. V 17:30 se odtud vydá průvod na Jakubské náměstí, kde zazní projevy. Protestní shromáždění mají poukázat na zločinnou komunistickou minulost, od které se KSČM dostatečně nedistancovala. Naopak udržuje ve straně „tvrdé“ stalinistické jádro.

Současná KSČM se nadále hlásí ke svým předchůdcům, jejichž režim má v Československu na svědomí 248 justičních vražd, asi 8000 zemřelých během nespravedlivého věznění, 450 osob zmrzačených a zabitých na hraničních drátech železné opony.

Přes 250 tisíc lidí totalitní režim z politických důvodů uvěznil na roky do pracovních táborů, dopouštěl se zločinů na životech a majetku nevinných lidí, zničil selské rodiny, které po generace kultivovaly českou krajinu, ožebračil živnostníky a podnikatele, věznil a mučil tisíce intelektuálů, umělců, duchovních a dalších lidí.

Režim pronásledoval nejen své odpůrce, ale i ty, kteří pro něj nedostatečně nahlas projevovali nadšení, a nakonec i své vlastní vůdce. Komunistický režim je i podle zákona v ČR zločinný, nelegitimní a zavrženíhodný.

Organizátoři akce sepsali k 27. červnu, ke Dni památky obětí komunistického režimu, protestní prohlášení s názvem „Styďte se“. Níže je jeho plné znění:

Máte se za co stydět, soudruzi

Ano, vy komunisté, styďte se za to, že se stále hlásíte ke svým předchůdcům, jejichž režim v Československu má na svědomí 248 justičních vražd, asi 8000 zemřelých během nespravedlivého věznění, 450 osob zmrzačených a zabitých na hraničních drátech železné opony.

Přes 250 tisíc lidí totalitní režim z politických důvodů uvěznil na roky do pracovních táborů. Bez milosrdenství se dopouštěl hrůzných zločinů na životech a majetku nevinných lidí. Selské rodiny, které po generace kultivovaly českou krajinu, živnostníky a podnikatele ožebračil o vydřený, spravedlivě nabytý majetek, ve věznicích a táborech umučil tisíce intelektuálů, umělců, duchovních a dalších lidí.

Kulturní a materiální hodnoty po staletí budované českou společností vláda jedné strany vyvrátila, zničila nebo nechala zpustnout. Režim pronásledoval nejen své odpůrce, ale i ty, kteří pro něj nedostatečně nahlas projevovali nadšení, a nakonec i své vlastní vůdce. Komunistický režim je i podle zákona v ČR zločinný, nelegitimní a zavrženíhodný.

Soudruzi! Máte se za co stydět!

Stydět by se měli dnes i všichni ti, kteří s komunisty přímo či nepřímo vládnou nebo s nimi uzavírají dohody.

Stydět by se měli také ti, kteří relativizují komunistické zločiny a zlehčují dobu nesvobody nepodloženými frázemi o údajné dohodě mocenských elit s širokou veřejností na základě nějakého dialogu, který zajistil stabilitu a tzv. „klid na práci“.

Ale stydět bychom se měli i my, protože statisícům spoluobčanů nedokážeme přesvědčivě vysvětlit, že zločinem na svobodě vlastní i druhých je volit politické strany a osobnosti, které tuto zemi orientují na Východ s obdivem k tamním nedemokratickým režimům a diktátorům.

My, generace narozená do svobody, máme díky Paměti národa k dispozici tisíce svědectví lidí, kteří zažili nacismus a komunismus ve 20. století. Naším úkolem je tyto příběhy předávat z generace na generaci, abychom nezapomněli, jakou cenu naše svoboda má.