Zahraniční armádní mise českých vojáků mohou nabourat scénář Andreje Babiše, podle něhož měl v poklidu vytvořit vládu s ČSSD, podpořenou hlasy komunistů. Náhle se zdá, že nic není tak jisté, a k nervozitě, zda sociální demokraté v referendu náhodou nerozhodnou o své neúčasti ve vládě, se přidává i možný ústup KSČM v její ochotě podpořit Babišův kabinet. Obě tyto skutečnosti nahrávají jedinému člověku, Tomio Okamurovi.

Předseda extremistické SPD dlouhodobě čeká na příležitost se dostat do přízně premiéra v demisi a je schopen pro trochu moci udělat téměř cokoliv. Jeho politika totiž není zakotvena v nějakých jasně nastavených principech a pouze se populisticky chytá problémů, o nichž se mluví ve společnosti.

Okamura je politický obchodník se strachem, což mu sice pomohlo k úspěchu v parlamentních volbách a místopředsednickému křeslu v poslanecké sněmovně, ale tím to skončilo. Zatímco se šéf Svobody a přímé demokracie viděl při vyjednáváních o vládním kabinetu, pouze chodí do pořadů na TV Barrandov a pomlouvá všechny své názorové oponenty. Faktický politický úspěch chybí.

Proto šéf SPD stále čeká, kdy se mu Babiš ozve s nabídkou, kterou bude moci přijmout a nabídne mu tolik chtěné přičichnutí k moci. Nyní se tato chvíle opět přiblížila. Sociální demokraté jsou nestabilní, jak sám Okamura hlásá a komunisté stále hledají další výhody, které po premiérovi v demisi chtít výměnou za své hlasy při jednání o důvěře vládě.

Tomio je nastoupený a jeho poslanci sešikovaní, aby plnili rozkazy, které jim potenciální budoucí vůdce rozdá. Stále je tu však problém s tím, že na vládu s účastí extremistického hnutí špatně slyší v Bruselu. Okamura je pro ně nepřijatelný a Babišovi to již dali několikrát důrazně najevo.

Babiš tak stojí před otázkou, jak jednat v momentě, kdy se socialisté nebo komunisté zatvrdí a vznik vlády bude opět na mrtvém bodě? Zavolá konečně Tomiovi?