Poslankyně Margita Balaštíková a Andrej Babiš (oba ANO) FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Jednou z autorek kontroverzní novely zákona stanovující povinný podíl českých potravin v supermarketech je vedle zástupců SPD poslankyně Margita Balaštíková z hnutí ANO. Na evropském trhu výjimečnou regulaci hájí s přesvědčením, za které by se nemuseli stydět komunisté.
S nápadem zavést povinné kvóty českých potravin v obchodech přišla loni na jaře skupina poslanců v čele s Margitou Balaštíkovou (ANO) a Zdeňkem Podalem (SPD). Jejich pozměňovací návrh přilepený k zákonu regulujícímu dvojí kvalitu potravin přikazoval závazný podíl potravin českého původu na domácím trhu. Letos měl dosáhnout 55 procent a každý rok by se zvyšoval až na 85 procent v roce 2027.
Balaštíková s Podalem tuto novelu, kterou podporuje patron vlivné agrolobby ve vládě Miroslav Toman (ČSSD), loni po drtivé kritice stáhli z pléna sněmovny zpět k projednání do výborů. Předseda zemědělského výboru Jaroslav Faltýnek (ANO) tehdy avizoval, že společně s Okamurovými poslanci vypracuje její změnu.
Zájmy obřích agrokolchozů
Letos se toto citlivé téma vrátilo zpět v kosmeticky upravené podobě. Poslaneckou sněmovnou prošly hlasy bojovníků za zájmy obřích agrokolchozů z klubů ANO, ČSSD, KSČM, SPD a Václava Klause juniora povinné kvóty na vybrané domácí potraviny, které mají v roce 2022 dosáhnout 55 procent v regálech obchodů nad 400 metrů čtverečních. Tento podíl by měl postupně růst do roku 2028 až na 73 procent.
Navrhovatelé odůvodňovali tvrdý zásah do tržního prostředí populárně znějícím posílením potravinové soběstačnosti. Jenže konečné důsledky by se obrátily proti zákazníkovi. V praxi by takové omezení konkurence přineslo snížení nabídky zboží v obchodech a zdražení už tak drahých potravin.
Poslankyně Margita Balaštíková, která kandidovala do parlamentu za hnutí ANO ve Zlínském kraji, nyní nový návrh povinných kvót důrazně obhajovala v rozhovoru pro DVTV. Nevyhovuje prý agrobaronům, jak tvrdí oponenti, a jde jí o kvalitní stravu pro české občany za přijatelné peníze.
Koupíte, co máte v regálu
Názory bývalé zaměstnankyně Agrokombinátu Slušovice, privilegovaného podniku v době normalizace, příliš nápadně otáčejí čas do éry komunismu.
„Kdo rozhoduje o tom, co si koupí zákazník? Přece ten obchodník. Protože zákazník si koupí to, co má v regálu. Netvrďme si prosím, že to tak není. To určují opravdu obchodníci,“ míní Balaštíková. „Když vejdete do Kauflandu nebo do jakéhokoli obchodu, i soukromého, a nenajdete to tam, tak si vyberete jinou surovinu. Tu nabídku opravdu určuje prodejce. A jestliže ten zákazník to tam bude mít, tak on si opravdu vybere.“
V tomto vyjádření Babišovy poslankyně je vše. Zákazník si po zavedení kvót opravdu bude moci vybrat, co bude mít v regálech. Nabídka však bude mnohem omezenější, nikoli ovšem rozhodnutím obchodníků, ale socialistických regulátorů, kteří tuto protitržní obludnost ve prospěch 10 až 15 největších agrokoncernů v čele s dominantním Agrofertem prosazují.
Navíc hrozí nedostatek řady základních potravin, jelikož jejich domácí produkce dnes nedosahuje 55 procent poptávky trhu, a z toho vyplývající několikaměsíční výpadky sezónního zboží.
Dále je pozoruhodné, jak se Balaštíková „uřekla“, že si bude moci zákazník vybrat údajně podle svého gusta i v „soukromých“ obchodech, jako by existovali i jiní, státem vlastnění prodejci podobně jako ve slušovické éře. Stýská se jí po ní?
Komunistická mantra
Mantrou potravinové soběstačnosti se skutečně dodnes ohánějí komunisté. Výsledkem této „vymoženosti“ bývalého sovětského bloku byl velmi chudý sortiment, kvalitnější zboží pod pultem nebo v Tuzexu a tropické ovoce dostupné jen o Vánocích. Symbolem této „bratrské“ spolupráce byly nepoživatelné kubánské pomeranče.
V demokratické společnosti už stát naštěstí nedisponuje monopolem na dovoz a vývoz a nemůže diktovat producentům potravin a obchodníkům, kolik čeho mají vyrábět a na kterém trhu to prodávat. Soukromé firmy se řídí zákonem nabídky a poptávky a uzpůsobují svou produkci a tržní strategii podle toho, co je nejvýhodnější.
Veškeré státní zásahy jen deformují tržní prostředí a omezují konkurenci. Povinné kvóty pro domácí výrobky jsou nejkřiklavějším příkladem pokřivování vnitřního trhu EU a zcela jistě by narazily na odpor a odvetná opatření řady evropských zemí, která by se obrátila proti domácím exportérům i zákazníkům.
Porušení vnitřního trhu
Už loni v červenci vládu před přijetím tohoto zákona varovala Evropská komise. Eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton označil v dopise zaslaném ministru zemědělství Tomanovi tento záměr za protiprávní. Dále upozornil na to, že povinný prodej domácích potravin v obchodech jasně vytváří zvýhodněné obchodní podmínky, diskriminuje dovážené produkty a omezuje svobodu maloobchodníků rozhodovat o svém sortimentu a rozložení prodejních ploch.
Návrh na povinný podíl českých potravin přichází v době, kdy Babišova vláda zvýhodňuje velké agrokoncerny štědrou dotační politikou na úkor malých výrobců a rodinných farem, produkujících kvalitnější potraviny. Dotace z 80 procent směřují deseti procentům našich největších podniků. Ještě jim to však zřejmě nestačí.
Poslankyně Margita Balaštíková je typickým produktem zájmového hnutí Andreje Babiše, jakkoli se nyní jeho majitel (stejně jako loni) od této iniciativy a většinového hlasování klubu ANO ve sněmovně distancuje. Kdyby chtěl, mohl ji už dávno zastavit.
Aktivita poslankyně se slušovickými kořeny nemůže překvapit. Za pozornost ovšem stojí její uvažování jako vystřižené z ideového manuálu komunistické úderky.
