Krajská organizace KSČM spolu s dalšími levicovými partami, jako jsou například Odborové sdružení Čech, Moravy a Slezska, Levicové kluby žen a Komunistický svaz mládeže (který byl nějaký čas i zakázán) dostala úžasný nápad: po vzoru Francie se navléct do žlutých vest a jít na Václavské náměstí protestovat proti rostoucím cenám energií a nedostupnosti bydlení. Drobné rozdíly by se ale přece jenom našly. Francouzské žluté vesty nepomohly ke vzniku vlády, aktivně ji nepodporují, nemilují svého prezidenta a taky se jich obvykle na náměstí nechoulí slabá stovka.
Co ale naši komunisté nedali do počtu, to nahradili hvězdným obsazením. Po komunistickém poslanci Jiřím Dolejšovi se mikrofonu chopila „Rudá Marta“ Semelová. Dštila oheň a síru na ten ošklivý systém, kvůli němuž tolik lidí nemá kde bydlet. Souhlasně jí tleskali demonstranti s transparenty „Smrt kapitalismu“ a s rudými prapory s kladivy a srpy nad hlavou. Do toho občas nějaký ten „Slušnočech“ s přeškrtnutou mešitou.To všechno na pozadí obrovského nápisu Jan Palach na průčelí Národního muzea. Ne, to by ani Havel do svých dramat nevymyslel…
„Je třeba skoncovat s kapitalismem a s vykořisťovateli!“ hřmělo pak uvědoměle z úst mladých i starších soudruhů. Znárodnit Agrofert! ale nezaznělo. Prostě jak s kterými vykořisťovateli, to dá rozum. Ti, kteří ve vládě a ve sněmovně plní zrůdná komunistická přání, pracující lid (podle komunistů) nejenže vykořisťovat můžou, ale ještě se jim musí pomáhat s přihráváním dalších a dalších miliard i s přikrýváním vážných kriminálních kauz.
Pozoruhodný byl ovšem transparent v rukou jedné komunistické demonstrantky. „Schillerová je korupčnická hloupá p*zda“, hlásal.
„Proč demonstrujete proti ministryni financí a vůbec proti vládě, když ji vaše strana současně drží u moci?“ zajímalo deník FORUM 24. A odpověď? „Ona je z ANO. A to je jen nutné zlo.“ Tak to by asi pana Babiše moc nepotěšilo. Ale vypovídá to mnohé. Ostatně už dávné moudro praví, že zločinci nemají přátele, jen kumpány.
Aby se komunisté cítili dobře (čti jako ve starých časech, po kterých tolik teskní), dostavil se na Václavské náměstí i pohotovostní pluk VB, proslulé bílé přilby s obušky, provázené členy Lidových milicí. Jinak tedy aktivistická skupina Rebelové s příslušnými rekvizitami a v dobových uniformách. Chválu ale kupodivu nesklidili. Místo nostalgických povzdechů a dojatě zamžených očí se dočkali nadávek a výhrůžek.
„Abyste došli zdraví domů,“ sdělil jim jeden z demonstrantů. Asi se mu nelíbila připomínka, že za jejich režimu přesně na tomtéž místě nastupovaly skutečné „mlátičky“ a řezaly do lidí skutečnými, nikoli papírovými pendreky. Není zkrátka retro jako retro.
Přítomní se ještě dozvěděli, že je podporují ti, kteří trpí v kapitalismu ve Spojených státech, a to už byl, asi tak po půlhodině, skoro konec. Ani na samý závěr se nepodařilo rozezpívat zmrzlý hlouček Internacionálou. Tak si aspoň soudruzi demonstranti proti vlastní vládě s oligarchou-miliardářem v čele bez zábran rozebrali poslední koblihy, které po jeho vzoru, až na to, že s nápisem „Svobodu za koblihu“, rozdával písničkář Ziggy Horváth.
„Ale jo, vidím, co je tam napsáno,“ pravil pán s pěticípou hvězdou na klopě, který si nesl hned tři sáčky. „Ale blbej, kdo dává, a když je to zadarmo…“
A v tom je tak nějak všechno.
