GLOSA / Pracující lid, pracující (dělnická) třída a kádrování. Předsedkyně sociálních demokratů Jana Maláčová předvedla v televizním studiu takovou koncentraci komunistické rétoriky, že by z ní měl radost i sám Gustáv Husák.

„Chápu, že nás tu musíte všechny prokádrovat,“ odpálkovala běžnou otázku o podpoře členství v EU. Jako by se vrátil čas o 40 let zpět. Maláčová totiž žije v paradigmatu, kde se kádruje a o lidech rozhoduje někdo nahoře. A „pracující lid“? Ten dokázala vetknout do každé druhé věty jako povinnou známku ideologické čistoty.

Dále čtěte

Bude vás to bolet. Nepřipustím, aby mi vyhrožoval komunista. Decroix a Nerudová se tvrdě střetly s Konečnou

„Poslední věc, kterou připustím, je, aby mi vyhrožoval komunista,“ rozzlobila se poslankyně Eva Decroix (ODS) poté, co europoslankyně a volební…

Blíží se volby a populisté všech odstínů vytahují osvědčené triky z komunistické příručky. Andrej Babiš už dávno objevil kouzlo husákovského blábolení, i když jeho staroslověnština připomíná spíše nevzdělance, primitiva a především zrádce stojícího ve vedení pokusu o státní převrat Vasila Biľaka. Ale Maláčová v nedělním duelu u Václava Moravce posunula laťku ještě výš. Její výkon by nejspíš připadal přehnaný i normalizačnímu premiéru Lubomíru Štrougalovi.

V televizním studiu pak nastal absolutní triumf socialistického oldspeaku. Evropská unie? Pracující lid! Obrana státu? Pracující lid! Zahraniční politika? „Máme nejvyšší propad životní úrovně a vy řešíte Slovensko,“ odmítla Maláčová diskusi o čemkoliv jiném než o svém oblíbeném tématu, údajně dramatickém propadu reálných mezd pracujících. A samozřejmě hlavně, aby se reforma sociálních dávek nedotkla pracujícího lidu.

Jako bonus přihodila Maláčová v televizní debatě obligátní lež o „okradených důchodcích“. Stačilo by přidat ještě hlášku o překročení plánu v produkci oceli a iluze návratu do roku 1985 by byla dokonalá.

Dále čtěte

9 měsíců do voleb: Atmosféra v Česku houstne. Babiš už říká, s kým chce vládnout

PŘEDVOLEBNÍ DENÍK / Volby jsou sice ještě docela daleko, ale atmosféra v zemi se pomalu proměňuje. A osobně to cítím tak,…

Zatímco u nás se nostalgické výlety do slovníku KSČ teprve rozbíhají, na Slovensku už jsou o pár kroků dál. Robert Fico chodí vzdávat hold Husákovi, europoslanec Blaha začíná projevy „Čest práci, soudružky a soudruzi“ a šéf parlamentu Danko v Moskvě vychvaluje úspěchy ruského zemědělství a průmyslu jako za starých časů.

Maláčová tak možná není konečnou stanicí, ale jen předvojem nástupu nové vlny politiků, kteří v předlistopadové rétorice našli svůj vzor. Bohužel to vypadá, že pro mnoho voličů je tahle nostalgická karta lákavá. Ono se člověku těžko přiznává, že velkou část svého života věřil lžím a aktivně přispíval k tomu, aby se jeho vlastní děti a vnuci měli hůř a hůř. Jednodušší je se tvářit, že komunistické lži byly pravda a smrduté osmdesátky zlatým věkem.