Sypají si snad dnešní komunisté na výročí invaze SSSR do Československa 21. srpna 1968 popel na hlavu? Kdepak, KSČM, pohrobek KSČ, se zabývá úplně jinými myšlenkami.
Soudruh Miroslav Kavij, člen VV ÚV KSČM za Plzeňský kraj a předseda KV KSČM, se 21. srpna do toho v Haló novinách pustil skutečně rázně.
Dočteme se tam: „Další pokus USA o vývoz demokracie pod hlavičkou NATO, tentokrát do Afghánistánu, skončil opět fiaskem! Dvacetileté americké angažmá v této zemi, do kterého Američané zatáhli své spojence včetně ČR, způsobilo jen další destabilizaci ve světě a pro náš stát kvůli přijmutí afghánských tlumočníků možnou časovanou bezpečnostní hrozbu.“
Jak bývá u komunistů obvyklé, je to zcela naopak. Američané a Afghánci před dvaceti lety svrhli vládu Tálibánu a lidé mohli zase aspoň chvíli žít trochu normálně. Ženy nemusely připomínat chodící stan a mohly studovat a pracovat, směl se hrát fotbal a nekontrolovala se délka plnovousů. Na rozdíl od sovětských a ruských invazí do různých zemí to pro celou jednu generaci znamenalo aspoň nějakou úlevu po předchozím řádění islamistů, pro které by označení „středověké“ bylo pochvalou. Afghánští tlumočníci na tom spolupracovali a zaslouží si ochranu. Časovanou bezpečnostní hrozbu představuje spíš KSČM vzhlížející k totalitním režimům na Východě a teskníci po časech Husáka a Brežněva.
Další myšlenky soudruha: „Lze jen doufat, že ujištění o dokonalém »prověření« těchto osob budou alespoň trochu přesnější a důvěryhodnější, než jsou výstupy naší BIS směrem k Vrběticím nebo amerických zpravodajských služeb v případě invaze USA do Iráku v roce 2003 na základě nepravdivých informací o iráckých zbraních hromadného ničení.“
Výstupy BIS k Vrběticím jsou dost důvěryhodné. BIS si Čepigu s Miškinem, co u nás brouzdali s falešnými pasy a dožadovali se e-mailem vstupu do vrbětického muničního skladu, nevymyslela. Nejde ostatně jen o výstupy BIS, ale také zahraničního investigativního portálu Bellingcat a britské tajné služby. Dovolujeme si jim věřit víc než kremelské GRU.
Pak soudruh směřuje k tomu, co by podle něj byla zářná budoucnost: „Skončila další neslavná kapitola historie NATO. Mocenské ambice této teroristické organizace v podřízenosti USA, soudě podle americké generality, však zůstanou. Vedoucí strategického velení USA admirál Charles Richards tvrdí, že jaderná válka je možná. Koneckonců, své »jaderné podporovatele a příživníky« má i v řadách našich politiků – například poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová… NATO ve své více než sedmdesátileté historii bylo vždy útočným paktem. Debakl Aliance v Afghánistánu si vyžádal statisíce mrtvých a zraněných. Podobný »účet« za všechny agrese uvedeného »vývozce demokracie« by znamenal »astronomické« číslo. Je nejvyšší čas na vystoupení ČR z NATO v zájmu zajištění skutečné bezpečnosti občanů našeho státu, jak to dlouhodobě požaduje nejen KSČM, ale i všichni občané toužící po mírové budoucnosti lidstva!“
Jedním ze sídel mezinárodního terorismu je dnes Putinova Moskva. Její agenti tráví lidi doma i v zahraničí novičokem a poloniem, kladou výbušniny a její vojáci vraždili civilisty v Čečensku a Sýrii a na východní Ukrajině. Kreml přihlíží existenci různých ruských „soukromých armád“, které řádí v cizích zemích. Pokud něco bylo útočným paktem, tak to byla Varšavská smlouva. Jediný pakt v historii, který útočil na své vlastní členy, jak jsme viděli v Maďarsku (1956) a Československu (1968).
Duch Stalina, Brežněva a Husáka je v KSČM živý. Tento duch se ale živí mrtvými a krví obětí řádění komunistických stran po celém světě.