Je to zvláštní věc. Komunistickou stranu Čech a Moravy v letošním roce čekají volby, které na dlouhou dobu dopředu rozhodnou o její budoucnosti a možná ji dokonce z velké části vymažou ze zdejší politické mapy, a místopředseda komunistů a poslanec Stanislav Grospič nemá nic lepšího na práci než se nořit do hlubin marxistické teorie. Co asi tak doufá, že tam najde? Odpověď na krizi, ve které se jeho partaj nachází?
Stanislav Grospič se na webových stránkách KSČM zamýšlí nad vývojem socialismu. Těžko říct, pro koho je ten dlouhý a těžkopádný text určený, ale zjevně pro jeho soudruhy spolustraníky, kteří mají asi podobně jako komunistický poslanec Grospič značnou zálibu ve studiu klasiků marxismu-leninismu.
Předseda sněmovního mandátového a imunitního výboru a místopředseda ústavně právního výboru v něm mimo jiné píše: „Zůstaneme-li při označení soudobé epochy jako přechodu od kapitalismu k beztřídní společnosti komunistické, známé z původního Marxova pojetí, pak je již dnes zřejmé, že to období zahájené revolucí v Rusku roku 1917 bude trvat dlouho, řádově celé 21. století, pravděpodobně i déle. A z mého pohledu je nutné více hovořit o přechodném období od kapitalismu k socialismu, tedy o přechodném období. Realita dnešního světa je taková, že socialismus byl v jedné šestině světa poražen, zhroutil se, byť z hlediska celosvětového vývoje zcela určitě dočasně,“ zdůrazňuje Grospič.
A pokračuje: „Úvahy o délce přechodné epochy však nesmí sloužit uvnitř komunistického hnutí jako výmluva k nedostatečné činnosti komunistů, komunistických dělnických politických stran. Vývoj od kapitalismu k socialismu je proto dobré chápat jako jednu z etap, nebo i několik etap jedné epochy. Dočasnost porážky socialismu a postupy do budoucna, tedy onen předmět vědeckého bádání, ale také druh sekulární víry nenáboženského typu, jsou pro komunisty důležité. V. I. Lenin byl v této souvislosti muž velké sekulární víry v reálnost vítězství socialismu.“
Strkání hlavy do písku
Není to příliš srozumitelné, ovšem jasně z toho plyne, že komunistický funkcionář Grospič vynakládá neuvěřitelné množství energie a času – a vypomáhá si u toho zřejmě i poctivým studiem Marxe, Engelse i Lenina, kterého posléze dokonce cituje – na to, aby si nemusel přiznat reálný stav věcí. Ve výsledku si tedy nalhává, že se nacházíme v období přechodu od kapitalismu ke komunistické beztřídní společnosti.
Ve skutečnosti to není nic jiného než velmi prapodivné strkání hlavy do písku. Místo, aby místopředseda komunistické partaje řešil její opravdové problémy a to, proč se jí nedaří oslovit voliče, věnuje se konečným tirádám, které sice znějí velmi učeně a které rozhodně působí, že jsou psané s nemalou znalostí marxistické teorie, ale přitom toho moc neříkají a mnoho z nich neplyne.
Krásně je to vidět třeba na tomto odstavci Grospičova textu: „Zákon hodnoty podle Marxe a jeho pracovní teorie hodnoty platí, i když pochopit ho v nynějším období není nic snadného. Důkazem je krize západní »civilizace« ve většině zemí světa, která propukla v září 2008. Zejména pro levici je nezbytné rozvíjet poznání a odhalovat tajemství bankéřů a finanční oligarchie.“
Jak by asi čestí komunisté měli odhalovat tajemství bankéřů? Nechce toho po nich Grospič nějak moc? A jaká tajemství má vlastně vůbec komunistický poslanec na mysli? Není to jenom obecná fráze a floskule, za kterou se nic neskrývá? Nebo si šéf mandátového a imunitního výboru ve sněmovně opravdu myslí, že by levice měla odhalovat nějaká tajemství třeba i v Komerční bance, ČSOB nebo České spořitelně?
Pravda bude spíše taková, že Stanislav Grospič se utápí v marxistické teorii a realita mu uniká a co víc, skoro se zdá, že se domnívá, že komunistická strana bude úspěšná a u voličů oblíbená, až se všichni komunisté stanou vynikajícími teoretiky, budou chápat Marxovu pracovní teorii hodnoty, materialistické pojetí dějin, porozumí problematice přechodu od kapitalismu k socialismu jako předstupni komunistické beztřídní společnosti atd.
To je ale samozřejmě hloupost. Texty o vývoji socialismu jako celosvětovém procesu komunistické straně moc nepomůžou. Jejich jediný význam může být v tom, že při jejich psaní se dá docela dobře zapomenout na to, kam až to komunisté v České republice dopracovali.