Místopředseda vlády Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) se při návštěvě Mnichova poklonil památce zabitých sudetských Němců a komunisty to rozčílilo. Komunisté se ovšem nemají co rozčilovat, pokud jde o vraždění, mají sami dost másla na svých rudých hlavách, tak by mohli využít příležitost mlčet, jenomže jim to nedá.
Podle někdejšího komunistického práskače a dnes předsedy KSČM Vojtěcha Filipa je to neúcta a výsměch obětem druhé světové války. „Měl by (Bělobrádek) vzdát úctu těm, kdo položili životy za naši svobodu, a ne těm, kteří nadšeně vítali Hitlera,“ uvedl Filip. „Vicepremiér Bělobrádek, jenž uctil v Bavorsku památku odsunutých Němců, by si měl uvědomit, že toto prvenství se hluboce dotýká těch, jejichž rodinní příslušníci díky běsnění německých fašistů položili své životy ve druhé světové válce a byli vyhnáni Němci ze svých domovů,“ napsal na Facebook předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik.
Co se vlastně tak strašného stalo? Bělobrádek se během návštěvy Bavorska setkal se zástupci sudetských Němců a navštívil jako vůbec první člen české vlády také Sudetoněmecký dům v Mnichově, kde sídlí instituce Němců vysídlených z českých zemí. K uctění památky obětí poválečného odsunu Němců z Československa tam položil věnec.
Komunista se hned naštve
Komunistům a některým dalším stačí k rozhořčení málo. Předně se Filip dopouští logické chyby. Nikde není řečeno, že položit věnec k uctění památky zavražděných sudetských Němců se vylučuje s uctěním památky našich bojovníků proti nacismu. Pokud jde o oběti, jde často o civilní oběti českého řádění těsně po skončení války. Mezi mrtvé a týrané patřily ženy a děti a staří lidé a pachatelé byli Češi. Potrestat se to nikdy nesmělo. Během komunistického režimu se o tom nesmělo mluvit, stejně jako třeba o znásilňování a loupení sovětskými vojáky v obsazených zemích, odvlékání lidí do stalinistických lágrů a podobně. Narušilo by to komunistickou mytologii.
Smíchat věci dohromady je komunistům vlastní. Samozřejmě že sudetští Němci vítali odtržení Sudet a že Češi byli vyhnáni. Znamená to ale, že připomenutí civilních obětí českého řádění popírá historii? Když k tomu, o čem se tu desítky let mluvilo, se přidá to, o čem se nemluvilo?
Zaplatili draze
Pokud jde o potřebu trestat, nadšení pro Hitlera dopadlo na sudetské Němce dost draze. Na frontě zahynulo nejspíš až kolem 200 tisíc vojáků ze Sudet, k tomu je nutno připočítat další civilní oběti. Princip kolektivní viny, byť by ho posvětily velmoci, se dá těžko obhájit. Trestat se má konkrétní viník, ne příslušnost k nějaké národnosti. Takto byli pilně trestáni dokonce i němečtí antifašisté. Pro některé Čechy to byla konečně příležitost ukázat vlastenectví.
Důsledky vyhnání byly také tristní, pohraničí se nikdy z této rány nevzpamatovalo. Zůstala tu hmotně i morálně zdevastovaná část země. Rabování a vykořeněnost příchozích poznamenaly tuto část republiky dodnes.
Pokud jde o komunisty, je třeba ještě připomenout, že to byli oni, kdo tu ve spojení s cizí mocí na čtyřicet let instalovali totalitní režim. Pokud mluví o zločinech a kolaboraci, sedí to předně na ně samotné. Jenomže to se jim nelíbí, tak používají svůj běžný trik. Využívají neznalost historie a odvádí pozornost od svých vlastních zločinů.
