Zástupci v kontrolních orgánech na úřadech a ve státních firmách. To má být bonus pro komunisty za to, že Andreji Babišovi pomohou protlačit jeho vládu hlasováním o důvěře. Určitě to není definitivní výčet dárků, které premiér v demisi KSČM nabídl, aby mu pomohla získat absolutní moc. Nevídané, nehorázné, nechutné? Ano, ale zároveň zrcadlící současné rozdělení politických sil.

Přitom komunisté po loňských volbách nebyli podle výsledků žádným favoritem na ty, kteří budou určovat politiku naší země. Pouhých 7,76 procenta hlasů, konkrétně 393.100 a 15 mandátů v poslanecké sněmovně neslibovalo pro KSČM žádnou významnou pozici. To by ovšem v čele vlády nesměl stát Andrej Babiš, bývalý člen KSČ a spolupracovník Státní bezpečnosti.

Stará láska nerezaví a ta mezi komunisty a předsedou hnutí ANO byla zřejmě dlouhodobě opečovávaná, ačkoliv se o ní moc nemluvilo a nepsalo. Přesto už před volbami bylo jasné, že se s členy strany, která naši zemi devastovala dlouhá desetiletí, bude chtít o novém stylu vládnutí Babiš bavit. Stejně tak se spekulovalo i o spojenectví s SPD, k jehož naplnění zatím došlo jen ve formě hlasovací koalice ve sněmovně. Jinak by totiž extremisté dělali premiérovi ostudu v Evropě a tu si nemůže, vzhledem ke své „lásce“ k EU a jejím dotacím, dovolit.

Babiš tak raději zvolil cestu spolupráce s ČSSD, kterou ještě před volbami považoval za nepřijatelného partnera. Situace se ovšem, stejně jako vedení sociální demokracie, změnila a najednou to vypadá, že se zrodí koalice ANO a ČSSD. Takto je alespoň prezentována na veřejnost.

Ve skutečnosti se jedná o triumvirát, v němž budou velkou roli hrát i bolševici, toužící po moci od listopadu 1989, kdy jsme si mysleli, že jsme se jich dokázali nadobro zbavit. Když se říkávalo, že komunisté jsou všude, jen si stačí vybrat stranu, bylo to považováno za vtip. Ten se ovšem změnil na nepříjemnou zkušenost.

Jak v ANO, tak v ČSSD se najde kovaných komunistů hodně, a proto nic nestojí v cestě k dohodě, která vynese zástupce neakceptovatelné partaje do důležitých funkcí. Sociální demokraté neprotestují, vidí se totiž na ministerstvech, kam jim mohou pomoci právě i komunisté.

Když se na Václavském náměstí setkaly tisíce lidí, protestující proti jmenování Zdeňka Ondráčka do čela komise pro kontrolu GIBS, zřejmě si nemyslely, že se jedná pouze o jeden, navíc viditelný, případ návratu komunistů k moci. Ano, už je hůř, a pokud se lidé opět nerozhodnou dát svou nevoli jasně najevo, Babiš bude ve svém řádění pokračovat. Jen důrazné protesty totiž dokáží pozměnit názor premiéra v demisi, i když tentokrát by se již muselo jednat o manifestace srovnatelné třeba s těmi na Slovensku. Na mediální obraz dá Babiš jako na nic jiného a je třeba toho využít. Nechceme přece, abychom se vrátili o 29 let zpět.