Vstupujeme do roku 2020 a člověk má pocit, že jde o jakousi novou éru. Tím nejzásadnějším z té, která právě končí, je pro Českou republiku jednoznačně vzestup oligarchů a jejich moci. Není to jen Andrej Babiš a jeho vstup do médií a politiky, ale veškeré změny, které začaly odchodem zahraničních vydavatelských domů z naší země.
Tak nejprve média. Marek Dospiva a jeho Penta vydává regionální Deníky, Daniel Křetínský má ve vydavatelství Czech News Center například deník Blesk, Petr Kellner, ten, který se stará o vztahy s Čínou, kupuje TV Nova, Andrej Babiš má Mafru a k ní přidal vydavatelství Bauer Media. Ač díky tomu vznikla řada silných, kvalitních a hlavně nezávislých projektů, této síle rozhodně nemohou konkurovat.
Kellner má Miloše Zemana, Babiš je premiérem a ovládl státní správu a upevnil svou moc dosud nepředstavitelným způsobem. V roce 2010 byla Česká republika svobodnou zemí na dobré cestě k dalšímu rozvoji, dnes je to jen mlhavá vzpomínka zakrytá tragédií přímé prezidentské volby, zásahu na Úřadu vlády a příchodem mocenského hegemona s barbarskými způsoby.
Předchozí roky nebyly pro Českou republiku ani šťastné, ani pozitivní. Ano, nepřišla hospodářská krize, ale to se stalo zejména díky zodpovědnému chování předchozích vlád, těch vlád, které na rozdíl od ČSSD nešly na ruku Babišovi, a proto se rozhodl vstoupit do politiky sám.
Je to také desetiletí, kdy se tu začala marginalizovat komunistická minulost a slovo dostali estébáci, kolaboranti a lháři, kteří dříve patřili (od roku 1989) zcela oprávněně na okraj. Dnes vystupují ve stejných médiích jako prezident republiky.
Bylo to desetiletí narůstající buranizace a narůstající tolerance k hlouposti ve veřejném prostoru, kterou nejlépe ilustruje předseda vlády s manželkou a vysocí představitelé jeho hnutí s předsedou Poslanecké sněmovny v čele.
A bylo to také desetiletí, kdy Česká republika kvůli působení prezidenta a premiéra přišla o veškerý kredit mezi zahraničními partnery, protože to, čeho se jim od nás dostává, je nesolidarita, nespolehlivost, ostuda a případně rovnou podvody s jejich penězi.
Popřejme si tedy, aby dekáda začínající dvojkou, do které vstupujeme, přinesla více důstojnosti naší zemi. Abychom si zase vzpomněli na to, jaké marginality vedly k tomu, že politik v problémech okamžitě odstupoval. A chtějme to, na co máme právo: pravdu, svobodu, nezávislá média, silné demokratické instituce, zakotvení v západních strukturách a demokratické představitele státu. A ano, pak bude líp.
