Ústavně právní výbor doporučil plénu schválit pozměňovací návrhy, které řeší právní kličku v zákonu o evidenci skutečných majitelů. Pokud by jeden z nich prošel sněmovnou, předseda vlády Andrej Babiš by mohl být oficiálně považován za majitele Agrofertu – i přes svěřenský fond, o který se neustále opírá.
Návrh zákona o evidenci skutečných majitelů obsahoval právní kličku týkající se svěřenských fondů. V této podobě ho do sněmovny po značných průtazích poslala vláda (bez podpory ministrů za ČSSD). Právě tato výjimka přímo souvisí s předsedou vlády Andrejem Babišem a dopomohla by mu k tomu, aby se nemusel oficiálně přiznat jako skutečný majitel holdingu Agrofert a jeho součástí.
Holding sice vložil v roce 2017 do svěřenských fondů AB private trust I a II, zisky mu z něj však plynou i nadále – ve statutech fondů totiž figuruje jako jediný obmyšlený. Tato vládou navržená úprava by zajistila, aby se mohl označení za majitele holdingu vyhnout. Mohl by být považován pouze za majitele svěřenských fondů.
Ústavně právní výbor proto doporučil změnu zákona předloženou poslanci Vítem Rakušanem, Janem Farským (oba STAN), Františkem Navrkalem, Ivanem Bartošem (oba Piráti) a Marianem Jurečkou (KDU-ČSL), která tuto sofistikovanou právní kličku obchází a přesně definuje reálné vlastníky firem.
„Právní kličkování vlády je jen dalším zjevným důkazem vlivu osobních zájmů trestně stíhaného předsedy vlády na legislativu. Bude samozřejmě nutné, aby pozměňovací návrh prošel na plénu sněmovny, ale doufám, že plénum vládou navrhovanou právní kličku odmítne,“ sdělil pirátský poslanec František Navrkal.
„Kdykoliv bude žádat firma o dotace, v evidenci bude jasně vidět, kdo za ní stojí – jestli to čirou náhodou třeba není člověk, který o dotaci rozhoduje,“ vysvětlil Vít Rakušan. „Díky poslancům, kteří na výboru zvedli ruku. Mám vážně pocit, že v tomhle se blýská na lepší časy,“ dodal.
Ředitel české národní pobočky Transparency International David Ondráčka má ale k této úpravě jisté výhrady. „Návrh může vést k interpretačním potížím, proč se to pravidlo vztahuje pouze na svěřenské fondy, a ne na jiné právní formy společností. A je to napsáno legislativně hodně kostrbatě. Poslanci budou mít příští týden ve sněmovně na výběr. Jsem rozhodně pro úplné vypuštění té výjimky,“ upozornil ve vyjádření pro deník FORUM 24.
„Ta výjimka pro svěřenské fondy tam je podstrčená jen v Česku, EU směrnice o praní peněz (AML) ji nemá, v žádné jiné zemi ji tam nedávají, není k tomu žádný důvod,“ vysvětluje Ondráčka. „Babišovi by to získalo čas na další zpochybnění výkladu. Zase by tvrdil, že se musí právně vyložit, zda je skutečným majitelem svěřenského fondu i holdingu Agrofert. Prostě by zase řekli, že se to nejprve musí vyložit, ideálně soudně, že to je složité, a dva roky jsou doma,“ dodává.
Podle něj je ale úplné vypuštění výjimky také ve hře – ve formě návrhu protikorupční organizace Rekonstrukce státu, jenž předložili poslanci Marek Výborný a Jan Čižinský (oba KDU-ČSL). Ten byl na výboru taktéž doporučen a nadbytečné ustanovení by měl ze zákona odstranit úplně.
Rozhodnout však musí ještě zákonodárci na plénu ve 3. čtení. To proběhne příští týden.
Nového zákona by se dalo využít například při vyhodnocování žádostí o dotace. Úřady budou moci transparentně posoudit, kdo je jejich konečným příjemcem. Podobný rejstřík funguje například na Slovensku, kde Andreje Babiše jako faktického majitele Agrofertu již uvádí.
Neobává se ho ale jenom Babiš. Podle zprávy neziskové organizace Rekonstrukce státu odejde až 18 miliard korun ročně z českých veřejných zakázek firmám s nejasnou vlastnickou strukturou nebo sídlícím v daňových rájích.
