Jak se zemědělci v České republice srovnají s rozhodnutím vlády Petra Fialy ukončit povinné přimíchávání biosložky do nafty a benzínu? Podle předsedy Asociace soukromého zemědělství Jaroslava Šebka se jich to nijak nedotkne. Zrušení této povinnosti dokonce vítá.

„Já si myslím, že je dobře, že povinné přimíchávání biosložky vyrobené z řepky skončí. Vláda tuto technologii nezakázala. Čili pokud to bude ekonomické, konkurenceschopné a bude o taková paliva zájem, jistě je výrobci budou držet na trhu. Jednoduše řečeno, konečně o tom bude rozhodovat trh,“ sdělil na dotaz deníku FORUM 24 Jaroslav Šebek.

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM připomíná historický význam cesty českého premiéra za ukrajinským prezidentem

Nové číslo Týdeníku FORUM, které je ode dneška v prodeji, rekapituluje význam cesty Petra Fialy za Volodymyrem Zelenským. Zdůrazňuje, že…

Pro zemědělce, kteří řepku zaseli na podzim, to prý neznamená, že by pole museli znovu orat a sít jiné plodiny. „Jsem si jistý, že to nebude nutné. Sklizenou řepku zemědělci dobře prodají i tak,“ míní šéf Asociace soukromého zemědělství, sdružující především malé a střední zemědělské podniky, farmy a sedláky. Dále ještě doplnil, že na povinném přimíchávání biosložky do pohonných hmot profitoval jen jeden subjekt, Agrofert Andreje Babiše.

Pokud jde o přebytečnou řepku, kterou od zemědělců pravděpodobně nevykoupí společnost Preol Andreje Babiše, sklizeň zemědělci mohou prodat do zahraničí. Pravděpodobně přijde změna osevních plánů a řepky v české krajině v příštích letech ubyde, více bude vidět pšenice, jejíž cena na trhu stoupá.

Zrušení povinnosti využívat řepku jako součást pohonných hmot by tak mělo přispět k ochraně životního prostředí. „Měnit strukturu osevních ploch v ČR sice vhodné je, ale ne v reakci na aktuální válečný konflikt na Ukrajině, ale z hlediska pestřejší skladby hospodářských plodin ve vztahu k životnímu prostředí. To samé se týká i přimíchávání biosložek do pohonných hmot, jehož ukončení je třeba spíše než jako snahu o snížení cen pohonných hmot chápat právě také jako opatření vedoucí ke zlepšení stavu životního prostředí, ne však kvůli řepce samotné, ale spotřebě chemických látek, které jsou ke konkurenceschopné produkci řepky a její ochraně před škůdci zapotřebí,“ vysvětluje na webu Asociace soukromého zemědělství Petr Havel.