Konec legendy Andreje Babiše o novodobém velkopodnikateli Baťovi přináší vývoj v německé pekárenské skupině Lieken. Bude v ní zrušeno 1665 míst, téměř polovina z celkového počtu. U nás by si Agrofert něco podobného nemohl dovolit.
[ctete postid=“210125″ title=“Srpnové hejtování poslance Volného aneb Diagnóza SPD“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2018/08/Volný-385×230.jpeg“ excerpt=“Poslanec Lubomír Volný (SPD) předvedl neotřelé myšlenkové pochody v předvečer “ permalink=“http://forum24.cz/srpnove-hejtovani-poslance-volneho-aneb-diagnoza-spd/“]210125[/ctete]
„Kdybych nerozuměl lidem, kdybych jim s pokorou nenaslouchal, tak bych nikdy nevybudoval od nuly firmu, která se stala jednou z největších ve střední a východní Evropě a zaměstnává 35 tisíc lidí!“ prohlašoval vůdce hnutí ANO na loňském únorovém sněmu.
Tuto mantru opakuje velmi často. Současně se vyznává z inspirace podnikáním sourozenců Baťových, vedeného zpočátku Tomášem a později jeho nevlastním bratrem Janem Antonínem.
Služba lidem
„Pro mě samotného je takovou inspirací a nepřekonatelným podnikatelským a především lidským vzorem Jan Antonín Baťa. Byl to člověk, který bral svoje podnikání nesmírně vážně a zodpovědně, protože ho chápal především jako službu lidem, kteří v jeho firmě pracují. Ale hlavně to byl člověk, který měl vizi,“ píše Babiš v předvolební brožuře O čem sním, když náhodou spím.
Legenda o Babišovi jako novodobém Baťovi kulhala od samého počátku. Tomáš Baťa začal se svými bratry podnikat skutečně z nuly s kapitálem 800 korun, dědictvím po matce. Původ Babišových peněz je stále zahalený tajemstvím, protože nehodlá odkrýt strukturu neprůhledné švýcarské společnosti O. F. I., stojící na počátku jeho podnikání v devadesátých letech. Odlišností je však víc.
Baťův protipól
Tomáš Baťa byl odpůrcem byrokracie a dotací. Jeho bratr Jan Antonín zase ve své knize Budujeme stát představil reformu státu podle baťovských myšlenek. Spočívala mimo jiné ve snížení a zjednodušení daní, snížení regulace živností a dalších státních překážek podnikání. Tedy pravý opak toho, co Andrej Babiš jako politik vytváří dnes.
Majitel Agrofertu, na rozdíl od Bati, firmy většinou nezakládal, ale přebíral, přičemž obvykle používal dva scénáře. Buď je kupoval od státu za výhodných podmínek, nebo je získal pod hrubým nátlakem nepřátelským převzetím.
Ani s deklarovanou pokorou vůči vlastním zaměstnancům to nebude tak horké. Nikdy se nepochlubil, s kolika z nich se při ovládnutí firem rozloučil. Ostatní řadoví pracovníci často pobírají podprůměrnou mzdu, zejména v potravinářství, což musí Agrofert kompenzovat najímáním zahraničních agenturních pracovníků.
Nejztrátovější podnik
Něco podobného se dnes ve velkém měřítku odehrává v Babišově německé pekárenské skupině Lieken, kterou koupil v roce 2013. V té době byla ve ztrátě, stále je nejztrátovější firmou holdingu, a od roku 2015 v ní probíhá restrukturalizace. Server E15.cz přinesl zprávu (20. 8. 2018), že v jejím rámci Agrofert propustí celkem 1665 zaměstnanců.
„Už v minulosti se v rámci transformačního programu uzavřelo více závodů v oblasti logistiky a produkce. Plánované škrty by se měly dotknout dohromady 1065 zaměstnanců v logistice a 500 v produkci,“ potvrdila serveru mluvčí německých potravinářských odborů NGG Karin Vladimirovová.
V době, kdy Agrofert jednu ze šesti největších německých pekáren přebíral, měla v několika provozech celkem čtyři tisíce zaměstnanců. Rušení pracovních míst tento počet snižuje na zhruba 2300. Holding Agrofert se k těmto údajům odmítl vyjádřit s tím, že jde o interní záležitost.
To není však jediný problém, který Babišovo podnikání v Německu přináší. Až příliš přitom kopíruje osvědčené stereotypy používané v České republice.
Dotace a nesplněné sliby
Už loni v květnu vzbudil velkou nevoli zaměstnanců pekárny ve Weissenfelsu postup dceřiné společnosti Lieken při plánovaném přesunu výroby kvůli úspoře nákladů do nové velkopekárny ve Wittenbergu, kde holding Agrofert provozuje chemičku SKW Piesteritz.
Na tento nově vybudovaný provoz s investicí 9,5 miliardy korun přispěla spolková země Sasko-Anhaltsko dotací 300 milionů korun, což je nejvyšší možná investiční pobídka pro firemní novostavbu. „Závod po dokončení výstavby nahradí pět starých závodů v Německu,“ potvrdil už dříve Agrofert.
Podmínkou udělení dotace však bylo vytvoření stovek trvalých pracovních míst, což zatím Agrofert nedodržel. Zaměstnancům ze 110 kilometrů vzdáleného Weissenfelsu totiž nabídl výrazně horší platové podmínky, a tak není příliš divu, že nikdo nabídku dojíždět do Wittenbergu nepřijal.
Vedení nového závodu řeší problematický rozjezd výroby najímáním agenturních brigádníků na dobu určitou. Sice tvrdí, že dočasně, nicméně nervozita původních zaměstnanců i spolkové vlády roste.
Starý trik
Babiš tak uskutečnil starý trik. Levně převzal ztrátový podnik, načerpal maximální možné dotace, zbavil se téměř poloviny zaměstnanců a přesunem výroby ještě ušetřil na platech, které nabízí o pětinu nižší než v původních závodech. Pokud nesežene místní pracovníky za podprůměrnou mzdu, nejspíš se bude muset nadále opírat zejména o agenturní zaměstnance. Co bude dál, se zatím neví.
[ctete postid=“208485″ title=“Co je za Babišovým útokem na civilní rozvědku? Snaha ovládnout BIS“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2018/08/BIS-385×230.jpeg“ excerpt=“Ministr vnitra Jan Hamáček dostal zprávu o kontrole hospodaření civilní rozvědky, “ permalink=“http://forum24.cz/co-je-za-babisovym-utokem-na-civilni-rozvedku-snaha-ovladnout-bis/“]208485[/ctete]
Ostatně tak si Agrofert počíná i v České republice, kde podobně zaměstnává za velmi nízké mzdy kolem 13 až 15 tisíc korun blíže nespecifikovaný počet zahraničních pracovníků, některé dokonce podle prováděných kontrol načerno.
Andrej Babiš jistě není jediný, kdo používá tyto predátorské metody někdy na hraně zákona, maximalizující všechny možnosti, jak vysát veřejné peníze a třeba obcházet tarifní závazky, jako u zaměstnanců podniku ve Weissenfelsu.
U nás nemožné
Nabízejí se však dvě otázky. Může se premiér Babiš tímto stylem podnikání stylizovat do role Tomáše Bati? Asi jen velmi těžko, bylo to jen snění.
Prošlo by mu něco podobného u nás? Mohl by si dnes Agrofert v některém z domácích podniků dovolit propustit téměř 1700 lidí a ostatním snížit platy o pětinu? Přitom mnohé jeho firmy jsou ztrátové, holdingu loni rekordně klesl zisk, téměř z poloviny tažený rekordními dotacemi (2,1 miliardy korun).
Jak by to Andrej Babiš vysvětlil svým voličům? To už je úplná fantazie. Za krkem má komunisty, Jana Hamáčka a odboráře Josefa Středulu, který by organizoval protesty na Václavském náměstí. V Německu to nebolí, což ovšem na podstatě problému nic nemění.