Andrej Babiš (ANO) FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
KOMENTÁŘ / Pražský městský soud znovu nepravomocně osvobodil Andreje Babiše v kauze Čapí hnízdo, která se týká padesátimilionové dotace na stavbu kongresového areálu ve středních Čechách. Soudce Jan Šott nenašel v předložených důkazech obžaloby úmyslný trestný čin šéfa hnutí ANO ani jeho blízké spolupracovnice Jany Nagyové, což je samozřejmě potřeba respektovat. Kauza Čapí hnízdo se i tak stala dokonalou případovou studií. Ukázala toho totiž mnohem víc, než si opětovný zájemce o křeslo českého premiéra vůbec kdy přál.
Když si přeložíme rozhodnutí soudce do češtiny, zjistíme, že nevyloučil důvodnost trestního stíhaní Babiše, ale neshledal v nepřímých důkazech, indiciích a znaleckém posudku prokazatelné a neprůstřelné spojení expremiéra se zločinným záměrem podvodně získat 50 milionů korun pro malou nastrčenou firmu Čapí hnízdo. A protože nezávislé soudy ve fungujícím právním státu rozhodují podle principu „pochybnosti ve prospěch obžalovaného“, soud Babiše a jeho blízkou spolupracovnici osvobodil. Je to důkaz neviny expremiéra a rovněž důkaz nezávislé justice a právního státu. Navzdory údajné totalitě a vládě Petra Fialy.
Majitel nápadu za 50 milionů
Proč tedy soudce nevyloučil odůvodněnost trestního stíhaní Babiše, když hlavního podezřelého nepravomocně osvobodil? Protože vyšetřovatelé zahajují trestní řízení a pokračují v něm až do momentu, kdy nejsou definitivně odstraněny všechny pochybnosti o tom, že se trestný čin nestal. Nad případem zůstaly viset obrovské otazníky, ale ty měl objasnit a srozumitelně obhájit státní zástupce. Nestalo se, a tak se nikdy nedovíme, kdo přišel s „geniálním“ podnikatelským nápadem vytáhnout z portfolia holdingu Agrofert malou firmu, změnit její název na Čapí hnízdo a následně požádat o evropskou dotaci ve výši 50 milionů českých korun. Sice to tušíme, ale nic z toho nebude.
Seznam veřejných nepřátel
A tak se ocitáme v paralelním světě, kde se tři rodinní příslušníci majitele holdingu Agrofert shodou magických okolností rozhodnou začít podnikat, nějak se to všechno právně stvrdí a Čapí hnízdo získá dotaci, na kterou by Babišův holding jako antisymbol malé a střední firmy nikdy nedosáhl. Legenda pokračuje a my vidíme, jak se Čapí hnízdo vrací do mateřského holdingu a konečným nabyvatelem farmy se stává Andrej Babiš. Komu tato verze nesedí, je automaticky součástí antikampaně a spiknutí vůči „milovanému“ politikovi a miliardáři z lidu v jedné osobě. Seznam údajných spiklenců se rozšiřuje: sveřepý policejní vyšetřovatel, odvolací vrchní soud, nepohodlní svědci, nemlčící rodinní příslušníci, dokumentarista, kritičtí znalci, otravní novináři… Proti nim obhajoba, jiní znalci a svědci, zaměstnanci a podřízení, slabá paměť, mlčení a strach.
Predátor v nesnázích
Svět drsného podnikání s ostrými lokty se prolíná s veřejným prostorem ministra, expremiéra a předsedy nejsilnější opoziční strany, finální obrázek stále víc připomíná nového „kmotra bez Palerma“ na československý způsob, který s oponenty nediskutuje, ale tvrdě je obviňuje, dehumanizuje a zastrašuje. Jsme však stále v právním státě, obžalovaný tak v souvislosti s kauzou Čapí hnízdo může říkat téměř cokoliv o komkoli. Naopak policie i státní zástupce se musí veřejných hodnoticích úsudků absolutně zdržet.
Kauza Čapí hnízdo se tak stala dokonalou případovou studií. Ukázala toho totiž mnohem víc, než si Babiš vůbec kdy přál. Všude jinde v civilizovaném světě by to stálo za natočení velmi divokého, ale atraktivního filmu s prvky akčního thrilleru o podnikateli, politikovi, ale především o klasickém predátorovi. Všude jinde v civilizovaném světě by to však zcela jistě nebyl největší favorit na post budoucího premiéra.
