Po dlouhých měsících, kdy si poslanci hráli s novelou vinařského zákona, prošla sněmovnou její finální verze. Jde o paskvil, který nejen že spotřebiteli nepomůže, ale navíc bude mít dopad na zvýšení cen, konec některých vinoték a v neposlední řadě velmi negativní vliv na životní prostředí. Jde jen o další pokus o regulaci a osekání svobody. Alespoň se na tom shodují dotázaní vinotékaři.
Rozeberme si, jaká je situace na trhu se sudovým vínem, o co poslancům (oficiálně) šlo a co nakonec schválili.
Prodejem vína se v České republice zabývá až 30 tisíc lidí. Stejně tak, jako je ČR zajímavá svým počtem čajoven, je mimořádná i počtem vinoté, kterých má být v zemi až deset tisíc. Ty, jak všichni víme, nabízejí lahvovaná vína a sudová. Je na každém spotřebiteli, zda má chuť, příležitost a peníze na lahvované víno, nebo sudovku. Nespornou výhodou u sudového vína je to, že zákazník může vše před koupí okoštovat. Ví, co kupuje a když není spokojen s nabídkou, může zakoupit víno ve skle, nebo jít ke konkurenci. Nákup a prodej lahvovaných vín je poměrně jednoduchý. V případě sudovky je proces podstatně složitější. Vinotékař musí instalovat stáčecí zařízení (v případě koupě cca 15-30000,-Kč), které musí udržovat a náležitě sanitovat. Pro sudové víno si jezdí sám k vinařům, případně odebírá od distributorů. Sudové víno se nyní v ČR dodává v nerezových KEG sudech podobně jako pivo. Jde o ekologický koloběh, kdy je životní prostředí zatíženo jen vymýváním padesátilitrových kegů u vinařů před plněním. Shrnuto a podtrženo: Každý vinotékař si může prodávat jaké sudové chce, každý zákazník si může koupit, kde chce, co chce. Svobodná soutěž není příliš omezena.
[ctete]84441[/ctete]
Do této léty ověřené praxe přišly určité zájmové skupiny s analýzami a rozbory, podle kterých se údajně na českém trhu ročně prodá až sto milionů litrů sudového vína „načerno“. Je to možné? Po menší anketě mezi pražskými vinotékaři je odpověď jasná: Není. „Je to blábol. Prodej sudového vína je pod neuvěřitelným dohledem. Pokud jde o dopravu, na každý sud musí být přepravní list, kde je uvedeno co je to za víno, kolik má alkoholu, šarže, výrobce, ročník, odkud je přepravováno kam, jakým vozem, jakým řidičem a tak dále. Takový doklad musím vypsat, i když si sud převážím z jedné své prodejny na druhou. Když je víno na vinotéce, je pod drobnohledem Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Ta pravidelně odebírá vzorky a odesílá je na rozbory, kterými mohou zjistit, zda víno pochází opravdu z udávané země, zda neobsahuje vodu, nebo chemikálie. Inspekci samozřejmě zajímají i faktury. V případě, že je nedoložíte, máte okamžitý zákaz prodeje sudovky. Jednou jsem dostal pokutu za to, že jsem v nabídce zákazníkům kvůli překlepu uvedl, že víno má 12% alkoholu a ve skutečnosti dle štítku na sudu mělo 11,5 % alkoholu,“ shrnul pražský vinotékař Radek s tím, že prodej vína na černo je v ČR téměř nemožný. „Nedovedu si představit, jak by se to v té záplavě kontrol povedlo. Nehledě na to, že mnohamilionovou pokutu kvůli pár stovkám navíc musí riskovat jen hlupák,“ dodává Radek.
Přesto poslanci ČSSD, ANO, KSČM a Marian Jurečka z KDU-ČSL podpořili novelu vinařského zákona, podle které sudové víno může prodávat jen sám výrobce, nebo dovozce a navíc jen prostřednictvím bag in box obalu. Co to znamená? Že vinotékař, pokud bude chtít nabízet sudovku, se bude muset stát „papírově“ výrobcem a u vinaře si víno nechá vyrobit. „Jen další papíry navíc. A pokud jde o bag in box, prázdný desetilitrový přijde na přibližně 25 Kč. Pokud v novém systému budeme chtít odebrat 50 litrů, tedy objem jednoho současného sudu, zakoupíme pět bag in boxů, což je 125 Kč za obaly navíc, rozpočítáno na litr, zdraží každý litr vína o cca 3 Kč. A co je nejhorší, po vytočení je bag in box na vyhození. Jistě, na youtube jsou návody na vymytí pytlů atd. Kdo kdy přišel s tímto systémem do styku, ví, že jde o nemyslitelnou věc ve velkovýrobě. Jen kvůli socialistům ve Sněmovně. Jde o další absurditu, kterou naše vláda vymyslela,“ zlobí se vinotékař Martin.
[ctete]83899[/ctete]
Podle něj chce vláda na jedné straně zakázat používání igelitových tašek a na straně druhé nutí vinotékaře vyhazovat tisíce igelitových pytlů a lepenkových krabic. „Kdybychom jen údajné černé víno prodali v desetilitrových bag in boxech, bylo by to deset milionů igelitových pytlů ročně, se kterými by si tuzemské popelnice museli poradit. To je neuvěřitelné. A pokud jde o pančování a šizení, je bag in box ještě nebezpečnější. Vyměnit pytel v krabici za jiné víno dokáže každý. Dostat se do natlakovaného keg sudu není jednoduché,“ uzavírá Martin.
„Vadí mi, že vláda připravila další omezení a vytvořila si další demotivační nástroj proti podnikavým lidem. Mnoho vinoték funguje nejen jako prodejna vína, ale také jako místo pro setkávání, debatování, pro menší kulturní akce a podobně. To je naším ministrům, tak jako to bylo jejím kolegům před rokem 1989, trnem v oku. Proto nás chtějí nenápadně zničit. Ale my se nedáme. Čím víc obstrukcí si budou vymýšlet, vinařský zákon, zákaz kouření, EET a další nesmysly, tím víc mám pocit, že naše akce mají smysl a jsou potřeba,“ říká na závěr rozhodně vinotékař Radek, který ve své vinotéce pořádá akce na podporu Tibetu, oslavy 28. října, 17. listopadu a další.
„Nezdá se to, ale lidé přijdou o další kousek své svobody. Na vinařský zákon doplatí opět spotřebitelé. Politici, kteří novelu schválili, zřejmě podlehli lobby firem, které na trh dodávají levné lahvové víno. Takže ti lidé, kteří si nyní mohli ochutnat a vybrat sudové, si teď budou muset kupovat laciné lahvové víno, které předem nemohou ochutnat. Hádejte, co v těch lahvích asi tak bude. Myslím, si, že je každého věc, jestli si chodí pro víno do pěkné vinotéky, kde obsluha o víně něco ví a pečlivě vybírá, co prodává, nebo jestli chodí do vietnamské večerky. Ať si přece každý koupí to, co chce, co mu chutná a na co má peníze. Je to jeho svobodná vůle. A i toto rozhodnutí nám chtějí naši komunisté vzít,“ zamýšlí se majitel jednoho pražského klubu, který nabízí i sudová vína.
Novela vinařského zákona se tak zdá být dalším střípkem do demotivační mozaiky vlády. Ta podle dotázaných podnikatelů usiluje o zkomplikování podnikání v mnoha směrech. Novela vinařského zákona bude mít pravděpodobně za následek ukončení dalších živností a uzavření některých vinoték, jejichž provozovatelé jednoduše nemají chuť přistupovat na neustálé omezování podnikání a svobody ze strany státu.
