Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj FOTO: Kancelář prezidenta Ukrajiny / se souhlasem
FOTO: Kancelář prezidenta Ukrajiny / se souhlasem
ANALÝZA / Nejasnou komunikaci, matoucí výroky a principiální chybu v záměru odvolat šéfa ukrajinské armády Valerije Zalužného vyčítají Ukrajinci svému prezidentu Volodymyru Zelenskému. Až ironicky přitom může působit, že oznámil své rozhodnutí populárního generála odvolat a jedním dechem potvrdil existenci problému, který se stal jádrem jejich nedávného sporu, a sice, že válka na Ukrajině dospěla do statické opotřebovávací fáze. To ale nebude jeho největší problém.
I mistr tesař se někdy utne a to se patrně stalo nyní i ukrajinskému prezidentovi, doposud oceňovanému mimo jiné i za schopnost jasně a jednoznačně vysvětlovat své záměry. Události posledního týdne vzbudily velkou nejistotu ohledně osudu prvního muže ukrajinské armády, legendárního generála Valerije Zalužného. První zprávy o jeho hrozícím odvolání se totiž objevily dlouho před tím, než zaznělo Zelenského rozhodné slovo. A jak se zřejmě ukáže, říkala všemožná média a jejich „fantomové zdroje“ lidem pravdu dřív než jejich prezident.
I přestože nyní Zelenskyj poprvé veřejně, ale bez konkrétních podrobností, připustil svůj úmysl „restartovat“ ukrajinské vedení, včetně velitele armády, aby opět táhlo za jeden provaz, bude se za případným koncem oblíbeného generála táhnout pachuť politikaření a komunikačního selhání předních ukrajinských představitelů. Nemluvě o věcné povaze tohoto rozhodnutí, jež některé výrazné ukrajinské osobnosti již označily za principiálně chybné.
Málokteré téma, vedle nadcházející mobilizace, se totiž v posledním týdnu na Ukrajině řešilo tak silně jako hrozící konec nejpopulárnější osobnosti ukrajinské armády, generála odpovědného za obranu Kyjeva a tvář vojenského odporu Ukrajiny Valerije Zalužného. Již první reakce na nepotvrzené zvěsti o jeho hrozícím odvolání vzbuzovaly velmi silné, nevěřícné, či přímo odmítavé reakce.
Důvody popsal ukrajinský novinář a vojenský komentátor Ilja Ponomarenko na svém účtu na sociální síti X. „Když už se mě ptáte, odvolání generála Zalužného by bylo samozřejmě masivní střelení se nejen do vlastní nohy, ale rovnou do hlavy. Zalužnyj má svou reputaci železného generála a národního spasitele, ztělesnění Ozbrojených sil Ukrajiny, které zachránily tuto zemi před nepřítelem tak strašlivým, jako je Rusko. Zalužnyj má osobně podporu 88 % Ukrajinců. 97 % Ukrajinců věří armádě pod jeho velením,“ popisuje Ponomarenko s tím, že generál má status válečného hrdiny a pouhé spekulace o jeho odvolání vyvolaly nejen mezi komentátory na sociálních sítích neuvěřitelný poprask. Dodal, že věří, že se nic podobného nestane.
Navzdory jeho zbožnému přání ale za prezidentovými zády unikalo stále více a více informací ohledně toho, co se mělo během minulého pondělí v Kyjevě stát. Přední západní listy tak s odvoláním na zdroje „blízké prezidentovi“ či „obeznámené se situací“ publikovaly informace nejen o tom, že Zalužného odvolání je již víceméně hotová věc, ale také že jeho zpoždění způsobila jen neochota šéfa pozemního vojska Oleksandra Syrského, případně šéfa ukrajinské vojenské rozvědky Kyryla Budanova ujmout se místa legendárního generála.
Celou situaci nakonec „rozsekl“ Zelenskyj v rozhovoru, který poskytl v neděli italské (sic!) veřejnoprávní televizi RAI. Teprve během něj řekl, že plánuje nejen výměnu Zalužného, ale i řady dalších osob na špičce vedení Ukrajiny. „Je potřeba reset, mám na mysli výměnu některých státních činitelů, a to nejenom v armádě. Přemýšlím o této výměně. Je to otázka pro celé vedení země,“ prohlásil mimo jiné ukrajinský prezident. „Pokud chceme vyhrát, musíme všichni tlačit stejným směrem, přesvědčeni o vítězství, nemůžeme se nechat odradit, zklamat, musíme mít tu správnou pozitivní energii,“ dodal.
Jak již ale zaznělo, proti myšlence na odvolání ukrajinského generála bude zřejmě stát většina jeho národa, nemluvě o politicích. Populární starosta Kyjeva Vitalij Kličko již Zalužného podpořil dříve. Během konfliktu o to, zda se válka s Ruskem ocitla na mrtvém bodě, prohlásil, že Zalužnyj prostě řekl pravdu. Nyní se nechal slyšet, že odvolání oblíbeného generála by bylo „chvílí, kdy politika převáží zdravý rozum a zájmy státu“. Připomněl, že ukrajinská společnosti si zdaleka není jistá tím, že rozhodnutí vlády je správné, a naznačil, že odvolání generála nepřispěje ani ke zvýšení bojeschopnosti či soudržnosti armády, ani k jednotě ve společnosti.
V tom má ostatně nejspíš pravdu, protože i ze zdrojů blízkých ukrajinské armádě opakovaně zaznívají hlasy o tom, že některé názory, byť jsou sebeopodstatněnější, zkrátka ukrajinské politické vedení nechce slyšet. Naposledy se v tomto smyslu vyjádřil v neděli ukrajinský vojenský komentátor Jurij Butusov, když na svém telegramovém účtu upozorňoval na kritickou situaci na severovýchodě Avdijivky. Uvedl, že slabým místem je vedle nedostatečné souhry operačně-taktického řízení také neochota sdělovat nadřízeným špatné zprávy, protože vedení chce údajně slyšet jen pozitivní informace. Sám Zalužnyj ostatně vzbudil Zelenského hněv svou upřímnou výpovědí o stagnaci fronty, jejíž zamrznutí paradoxně připustil nyní v rozhovoru i sám ukrajinský prezident, a to navíc v témže „italském“ interview, ve kterém potvrdil svůj úmysl generála odvolat.
Lze odhadnout, že skutečný důvod konce Zalužného neleží v osobní rovině, ale spíš v odlišných představách o způsobu boje proti ruské agresi, které se nejsilněji projevily krátce po začátku ukrajinské protiofenzivy, ve chvíli, kdy generál zastavil pokusy ukrajinských mechanizovaných jednotek proniknout za každou cenu stovkami metrů ruských minových polí. Jeho rozhodnutí bylo logické, ovšem málokde vyvstal rozpor mezi politickým přáním a vojenskou realitou tak markantně jako v tomto případě. Snad jen během obrany Bachmutu, kdy vojenské kruhy spekulovaly o tom, že nebýt politického tlaku, stáhla by se ukrajinská armáda z města dříve. Nic z toho nelze potvrdit, a nedozvíme se to patrně do doby, než skončí válka.
Nejde ale jen o věcnou podstatu kontroverzního opatření. Zelenskyj a potažmo i lidé v jeho okolí čelí velké kritice i kvůli formě, jíž se oblíbeného generála rozhodli zbavit, a kvůli komunikačnímu stylu, jenž to provázel a provází. (Zalužnyj přitom dosud formálně odvolán nebyl.)
Svědčí o tom například včerejší titulní článek listu The Kyiv Post, který vyzval ukrajinského prezidenta k větší míře transparentnosti. Zdůraznil, že Zelenskyj si sice během předchozích dvou let vysloužil pověst skvělého komunikátora, ale té rozhodně nedostál během posledních dnů, jež provázela z jeho strany netypická vyhýbavost a vágnost. Takovou situaci označil (jinak silně provládní a patriotický) list za matoucí a demoralizující. Zdůraznil, že ani ve svém rozhovoru pro italskou televizi neřekl ukrajinský prezident přímo, koho hodlá odvolat, proč, ani co sleduje zmiňovaným restartem. „Po 10 letech ozbrojeného konfliktu s Ruskem a 2 letech existenčního ohrožení je pro Ukrajinu zásadní udržet morálku a bojového ducha doma a důvěru svých spojenců a příznivců v zahraničí,“ píše Kyiv Post, a tím i vyjadřuje přesvědčení, že právě tohle se ukrajinskému prezidentovi nyní ani trochu nepodařilo.
I tato citovaná zpráva jasně naznačuje, že poslední kroky Zelenského vyvolávají velkou nejistotu v řadách ukrajinské veřejnosti, zvláště v situaci, kdy se připravuje tolik potřebná a zároveň obávaná mobilizace. Ukrajinský prezident nyní působí nejistým dojmem, jako by mu ze všech možných rozhodnutí o budoucím směřování jeho země zůstaly v ruce jen varianty špatné, anebo horší, a nyní nevěděl, co má dělat. To samo o sobě může pro něj i pro Ukrajinu být škodlivější a nebezpečnější než konec respektovaného generála.
