Ministr Martin Kupka v čele resortu dopravy zdědil mnoho dlouhodobě neřešených problémů, které lidi každodenně tíží třeba ve chvíli, kdy se potřebují dostat včas do práce. Vládní prohlášení přináší realistický pohled na věc a neslibuje nesplnitelné. Určitě však nepotěší prezidenta Miloše Zemana.
Vláda v první řadě musí, a je k tomu i odhodlána, stanovit nejen plán investic do dopravy, ale také důsledně kontrolovat efektivitu vynaložených prostředků. V neposlední řadě je pak důležité zpružnit celkovou agendu vztahující se k dopravě a veřejnou správu v této oblasti zbavit nadměrné byrokracie. Je to maličkost, ale proč s sebou například v 21. století musí řidiči stále vozit tzv. zelenou kartu, když lze pojištění lehce zjistit online?
Logicky se největší pozornost veřejnosti zaměří na to, co se stane se silnicemi a dálnicemi. Snad se už pohne situace v Praze a blízkém okolí, kde se stále nedaří odstranit dědictví dávné minulosti, kdy byla středem města nelogicky protažena magistrála neúměrně zatěžující životní prostředí. Prioritou je tak v této oblasti pokračování stavby Pražského okruhu. Ale dokončen bude například i obchvat Frýdku-Místku. Do roku 2025 vláda rozšíří dálniční síť až o 200 kilometrů, a hodlá se zasadit o zvýšení kapacity vybraných silnic I. třídy. Na některých úsecích dálnic, které budou vybaveny nejmodernější telematikou, dojde pravděpodobně ke zvýšení maximální rychlosti až na 150 km/hod. To je však bod, ve kterém panuje mezi veřejností nesoulad. Jedna skupina operuje tím, že současné rychlostní limity plně vyhovují a jejich zvýšení přinese jen další fatální nehody a také více poškodí životní prostředí. Druzí oponují, že vyšší rychlost naopak znamená plynulejší dopravu, a tím i nižší ekologickou zátěž. Kdo má pravdu, to se ukáže až v okamžiku, kdy ke zvýšení limitu skutečně dojde.
Neméně důležitá je oblast železnice. Výstavbu vysokorychlostních tratí chce vláda ošetřit zákonem. Práce, které pokročí na železničních koridorech a také na přípravě železničního uzlu Brno, by pak měly pomoci odlehčit silnicím a část nákladní dopravy konečně opravdu přenést na koleje. V souladu s tzv. IV. evropským železničním balíčkem se český železniční trh co nejvíce otevře a po roce 2023 bude stát uzavírat smlouvy o veřejných službách na železnici především na základě nabídkových řízení. Do roku 2025 pak má dojít k modernizaci více než 500 vysoce rizikových křížení železnice a silnic, vláda totiž klade zvýšený důraz i na bezpečnost dopravy. S tím úzce souvisí i závazek na odstraňování nelegálních billboardů v okolí dálnic a silnic.
Přestože využívání vodních cest nepatří s ohledem na polohu naší země i na hustotu řek k nejdůležitějším, míří právě sem jedno z výrazných rozhodnutí týkajících se dopravy zmíněných v programovém prohlášení. Předchozí Babišova vláda přes odpor ekologů i odborníků schválila 5. října 2020 výstavbu první části kanálu Dunaj-Odra-Labe mezi polským přístavem Kandřín-Kozlí a Ostravou Svinovem, což mělo vyjít podle odhadu minimálně na 15 miliard. Nastupující vláda však definitivně zastaví všechny práce na tomto zbytečném a megalomanském snu prezidenta Zemana. Kanál, o kterém panovaly od samého počátku oprávněné pochybnosti, tak zmizí v hlubinách historie a finance budou moci být využity na opravdu potřebné dopravní stavby.
Kromě konkrétních úkolů a opatření, o nichž byla řeč, obsahuje vládní prohlášení také dopravní strategii a vizi do budoucna. Do konce června roku 2023 chce kabinet Petra Fialy připravit a představit střednědobý a dlouhodobý plán priorit výstavby dopravní infrastruktury. Uvidíme tedy, kolik dalších kilometrů dálnic přibude či se alespoň začne stavět. Nechybí ani slib, že pohled na dopravu jako celek i na řešení moderních dopravních systémů bude vždy zahrnovat cyklodopravu a další bezemisní formy dopravy, aby bylo životní prostředí co nejméně zatěžováno, a že budou taktéž zohledňovány potřeby chodců. A to je dobře, i chůze je koneckonců legitimní způsob dopravy.