Filip Turek FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Europoslanci Kateřina Konečná (KSČM) a Filip Turek (Motoristé sobě) a bývalý prezident Václav Klaus se sešli se zástupci Íránské islámské republiky. V pondělí to napsal web Neovlivní.cz. Všichni tři své schůzky s velvyslancem íránského režimu v České republice potvrdili. Jejich význam ale bagatelizují a tvrdí, že šlo výlučně o zdvořilostní schůzky.
Web Neovlivní.cz zmapoval schůzky českých politiků s velvyslancem Seyedem Majidem Ghafelehem Bashim. Prvním kontaktem Íránců byla poslankyně Evropského parlamentu a předsedkyně KSČM Kateřina Konečná. První schůzka proběhla už v roce 2022, jen pár měsíců poté, co se Bashi stal velvyslancem v České republice.
„Ano, s panem velvyslancem jsem se sešla. Sešla jsem se s ním stejně, jako se scházím s velvyslanci jiných zemí. Mám na to vždycky vyhrazený čas, oni se ozvou a pak sladíme termíny,“ potvrdila pro Neovlivní.cz Konečná. Co bylo obsahem schůzky, není jasné. Sama Konečná si na obsah schůzky nepamatuje. „Byla to pravděpodobně zdvořilostní oficiální návštěva, ale už si nepamatuji, o čem jsme spolu mluvili.“
Obvyklé a zdvořilostní schůzky
Další schůzky českých politiků se zástupcem Íránské islámské republiky v Česku se odehrály v loňském roce. S velvyslancem se nejprve sešel bývalý prezident a dnešní duchovní otec Motoristů Václav Klaus. Schůzka se uskutečnila 10. října v jeho Institutu Václava Klause na pražské Hanspaulce.
I tato schůzka měla údajně zdvořilostní charakter. „Je obvyklou tradicí, že cizí velvyslanci po svém nástupu ze své iniciativy absolvují i zdvořilostní návštěvu u bývalého prezidenta republiky. Václava Klause takto v IVK navštívily desítky zahraničních ambasadorů. Stejně po svém nástupu do diplomatické funkce postupoval i velvyslanec Íránské islámské republiky a jeho návštěva měla standardní zdvořilostní obsah,“ popsal výkonný ředitel Institutu Jiří Weigl.
Pár dní po Václavu Klausovi se s íránským velvyslancem sešel i europoslanec a čestný prezident Motoristů Filip Turek. Ten dává svoji schůzku do souvislosti se svým relativně čerstvým mandátem europoslance, který získal loni. Jednání označil za seznamovací dialog.
„Setkání s Jeho Excelencí velvyslancem Bashim bylo součástí mého seznamování se s diplomatickým prostředím v rámci mého nového mandátu. Během našeho rozhovoru jsme diskutovali o současné geopolitické situaci a možnostech vzájemného porozumění mezi našimi národy. Jako nový člen výborů ENVI (Výbor pro životní prostředí, klima a bezpečnost potravin, pozn. red.), IMCO (Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, pozn. red.) a ITRE (Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku, pozn. red.) jsem především naslouchal a sdílel své přesvědčení o významu respektování suverenity jednotlivých států,“ řekl Turek Neovlivní.cz.
„Má diplomatická činnost, byť zatím krátká, sleduje jediný cíl – prosazování zájmů České republiky v souladu s principy mezinárodního práva a vzájemného respektu mezi národy,“ dodal Turek, který je v Evropském parlamentu členem Delegace pro vztahy s Íránem.
Před spojencem Ruské federace varují tajné služby
Íránská islámská republika dlouhodobě patří mezi země, které podporují terorismus, zejména z řad Hizballáhu a Hamásu. Země čelí mezinárodním sankcím. V posledních letech navíc prohlubuje spolupráci s Ruskou federací.
Írán dodává Rusku munici, dělostřelecké granáty a bezpilotní letouny série Šahed-131/136 a modernější Mohajer-6. Spolupráce zahrnuje i zřízení celé továrny na výrobu bezpilotních letounů íránského typu na ruském území. Podle dohody se Írán v roce 2022 zavázal k dodání šesti tisíc souprav pro montáž bezpilotních letounů během následujících dvou a půl let.
Spolupráce funguje i opačným směrem. V listopadu minulého roku Teherán oznámil, že dostane ruské stíhačky Su-35 a bojové vrtulníky Mi-28. Oznámení z loňského ledna o rozhodnutí Íránu poslat balistické rakety do Ruska potom poukazuje na rostoucí úroveň spolupráce mezi oběma zeměmi. V lednu Írán od Ruska koupil víceúčelové stíhací letouny Su-35.
Podle amerického deníku New York Times Teherán požádal Moskvu o moderní systémy protivzdušné obrany, protože se připravuje na možnou válku s Izraelem. Dodávky už údajně probíhají.
Rusko s Íránem podepsalo i novou dohodu o komplexním strategickém partnerství mezi oběma zeměmi. Nová dohoda, která nahradí smlouvu z roku 2001, klade důraz na spolupráci obou zemí v bezpečnosti a obraně. Íránský prezident Masúd Pezeškján na začátku schůzky s Putinem označil dohodu za pevný základ rozvoje spojenectví mezi oběma státy a zdůraznil strategický význam vztahů Teheránu s Moskvou.
V souvislosti s Íránem zahraniční zpravodajské služby loni v březnu varovaly, že v Evropě zesílila hrozba nových teroristických útoků ze strany této země a jejích prostředníků, jako je Hizballáh a Hamás. Popsal to pak list Wall Street Journal v textu s titulkem „V Evropě se objevuje nová teroristická hrozba spojená s Íránem a válkou v Gaze“.
„Zpravodajské aktivity Íránu představují dlouhodobou bezpečnostní hrozbu pro evropské státy včetně ČR. Íránští zpravodajci působí na různých pozicích íránského státního a soukromého sektoru a zaměřují se zejména na íránské opoziční entity, mapování cílů pro případný útok a obcházení platných sankčních režimů,“ napsala podle Neovlivní.cz například civilní kontrarozvědka BIS.
