Předsedkyně KSČM Kateřina Konečná FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Předsedkyně komunistů a europoslankyně Kateřina Konečná projevila starost o legitimitu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Podle ní v současné době vládne bez mandátu občanů. Ukrajinská ústava však říká pravý opak. Na to komunistickou političku upozornil také starosta Tetína na Jičínsku Matěj Hlavatý (STAN). Ten Konečné zároveň vzkázal, že je „buď hloupá, nebo proruská holka“.
„Jedno zásadní sdělení ze země, kde vládne prezident bez mandátu občanů a s rapidně klesající důvěryhodností… Nicméně naši válkychtiví politici by to vojákům jistě rádi rozmluvili, protože je třeba bojovat do posledního muže,“ napsala Konečná na sociální síti X. Ke svému příspěvku doplnila odkaz na článek o neochotě ukrajinských vojáků z první linie bojovat.
„Jsou dvě možnosti, buď jste úplně hloupá, nebo jste proruská holka. V prvním případě by vás to omlouvalo, ale voliči by si měli dát pozor, že volí hloupého blázna. V druhém případě jste řízená Moskvou a její propagandou, což znamená, že jednáte proti zájmům demokracie a České republiky,“ okomentoval její slova Matěj Hlavatý, starosta Tetína a člen předsednictva STAN.
Hlavatý také Konečné vzkázal, že se „tenkrát našla ve slovech pana Foltýna správně“. Připomněl tím její příspěvek z letošního léta, ve kterém komunistická europoslankyně reagovala na vystoupení vládního koordinátora pro potlačování dezinformací Otakara Foltýna. Ten na festivalu ve Slavonicích, aniž by kohokoliv jmenovitě uvedl, označil zastánce Putinova režimu za svi*ě.
Ve slovech Foltýna se však Konečná zřejmě zhlédla a výrok vládního koordinátora nenechala bez reakce. „Jsem od jisté doby zvyklá, že dostávám různé nálepky. Ale aby si úředník dovolil označovat lidi, kteří mají jiný názor, než má aktuálně USA (a její ocásek Fialova vláda), za svině, to je trochu silné kafe,“ okomentovala tehdy výrok šéfka komunistů.
Zelenskyj je legitimně zvolený prezident
Ukrajinské zákony pak dokazují, že označení Zelenského jako „prezidenta bez mandátu“ je lživé. Tamní ústava totiž v případě vyhlášení stanného práva s vyhlášením žádných voleb nepočítá. A kvůli válce, kterou rozpoutal ruský vůdce Vladimir Putin, na Ukrajině stanné právo vládne. Zelenskyj tak kvůli probíhající válce zůstává v úřadě a je podle ústavy legitimní hlavou státu.
Uspořádání opravdu regulérních a svobodných voleb v případě, že je část země okupována cizím agresorem, který navíc cíleně ostřeluje civilní cíle i v neokupovaných částech země, není možné. Na to Konečnou upozornil také starosta Hlavatý. „Můžete mi říct, jak by takové volby v době války proběhly? Třeba na území, které je okupované, nebo když rusácký svině střílej na civilní cíle? To jako byste chtěla, aby zabíjeli lidi u volebních místností? Odpověď znám, ano, chtěla, protože jste…,“ vzkázal šéfce komunistů.
Prezident Zelenskyj již v červnu 2023 vysvětlil, že volby budou moci proběhnout až po válce. „Podle zákona musí být volby uspořádány v mírovém čase, až nebude válka. Opravdu chci, aby příští roky přišel mír a život byl stejný jako před válkou,“ řekl k tomuto tématu v době, kdy do vypršení jeho prvního mandátu zbýval ještě takřka rok, neboť zvolen byl v květnu 2019. Stejný argument uvedl i tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny Oleksij Danilov, který reagoval na doporučení předsedy Parlamentního shromáždění Rady Evropy (PACE) Tinyho Koxe, aby Ukrajina uspořádala volby bez ohledu na probíhající válku.
Důvěra v ukrajinského prezidenta se od vypuknutí války výrazně snížila, ale stále mu důvěřuje nadpoloviční většina Ukrajinců. Podle průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu mu v prosinci 2024 důvěřovalo 52 procent dotázaných, naopak 39 procent respondentů uvedlo, že důvěru v prezidenta nemají. Větší podporu má Volodymyr Zelenskyj na západě země, kde se podpora pohybuje okolo 60 %, kdežto na východě, který je vystaven dennodenním ruským útokům a ostřelování, je to asi 42 %.
