Předsedkyně KSČM Kateřina Konečná FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
NÁZOR / Tento týden ve středu se měla v Lidovém domě uskutečnit schůzka levicových stran, ovšem sociální demokraté ji na poslední chvíli zrušili. I tak slabému předsedovi, jako je Michal Šmarda, došlo, že dvakrát stejnou chybu udělá jen hlupák, ale paktovat se s komunisty třikrát by znamenalo definitivní zánik sociální demokracie, která už teď balancuje na hraně klinické smrti.
„Iniciativa ke společným protivládním akcím byla nesprávně vyložena jako spojení s KSČM,“ odůvodnil Šmarda zrušení avizované schůzky v dopise spolustraníkům. I Šmardovi docvaklo, byť na poslední chvíli, že po „dobrovolném“ spojení s komunisty v roce 1948 a po skutečně dobrovolné spolupráci na Babišově vládě stojící výhradně na podpoře komunistů si třetí stejnou chybu dovolit nemůže.
Schůzka podle Šmardy byla totiž nesprávně medializována jako pokus o spojení s KSČM. „Tímto způsobem si ji ve svém veřejném vyjádření vyložila zejména předsedkyně komunistické strany Konečná. Tento nesprávný a účelový výklad účelu schůzky je naprosto nepřijatelný nejen pro mne a sociální demokracii, ale i pro některé z dalších pozvaných,“ uvedl v dopise Šmarda, který si evidentně vzpomněl, jak komunisté se sociálními demokraty v roce 1948 doslova vytřeli podlahu.
Komunistické náčelnice se samozřejmě zrušení schůzky dotklo, protože si pomalu zvyká vystupovat jako „šéfka“ levice. „Mé vyjádření k současnému vývoji ohledně schůzky k budoucnosti levice, jež iniciovala sociální demokracie: Se SOCDEM to dopadlo jako vždycky – hodně slov pana předsedy Michala Šmardy, ale skutek utek. Upřímně jsem zrušení společného jednání čekala, když si už první den po zveřejnění schůzky nedokázal stát za svým. Prohlášení, které připojil ke průvodnímu dopisu, je stejně nicneříkající jako nynější politika SOCDEM, jíž dle veřejných vyjádření nerozumí ani samotní členové strany!“ napsala na sociální síti X Konečná.
Podle ní se stávající vedení sociální demokracie „chce k vládní pětikoalici chovat jako vesnický voříšek, který štěká a zároveň vrtí ocáskem“. Za toto vrtění ocáskem považuje Konečná podporu vedení sociálních demokratů Petru Pavlovi, kterého nazývá vládním kandidátem, v prezidentských volbách. Pikantní na tom zvláště je, že mnoho lidí prezidentovi vyčítá právě jeho někdejší komunistickou minulost. Konečná by však raději v křesle na Hradě viděla ukňouraného estébáckého spolupracovníka, byť i ten vyšel z lůna její milované strany.
„I nadále tak budeme pokračovat v jednáních tak, abychom proti asociální vládě P. Fialy ve sněmovních volbách nabídli levicově-vlasteneckou alternativu! K jejímu budování vyzýváme i všechny členy a členky SOCDEM, kteří to cítí podobně,“ nahodila na konci svého sdělení Konečná udičku nějakému kolaborantovi, který by se podobně jako třeba Zdeněk Fierlinger v roce 1948 zrady sociální demokracie neštítil. Kandidáti se jistě najdou. Třeba Lubomír Zaorálek nebo Jana Maláčová.
Ovšem ono by ani to sloučení, na které si Konečná evidentně brousila zuby, komunistům zřejmě příliš nepomohlo. Voliče sociální demokracie už stejně dávno vysál Babiš, což se ukázalo v posledních volbách, v nichž si socani museli sbalit svých pět švestek a ze sněmovny odejít.
Ale možná, že třeba nakonec Šmardovi opravdu jen došlo, co je Konečná zač.
