Pokud by evropské členské země NATO poslaly své vojáky bojovat na Ukrajinu, konflikt mezi Ruskem a aliancí by byl nevyhnutelný, uvedl dnes podle agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Reagoval tím na zprávy z posledních dnů, podle kterých některé západní země zvažují nasazení svých vojáků na Ukrajině, bránící se už přes dva roky ruské ozbrojené agresi. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dnes ale agentuře AP řekl, že Severoatlantická aliance bojové jednotky na Ukrajinu vyslat neplánuje.
V případě, že by vojáci členských zemí NATO bojovali na Ukrajině, „je třeba hovořit nikoli o pravděpodobnosti, ale o nevyhnutelnosti“ konfliktu mezi Moskvou a NATO, řekl dnes Peskov. „Spojenci z NATO poskytují Ukrajině bezprecedentní podporu. Činíme tak již od roku 2014 a zintenzivnili jsme ji po plnohodnotné invazi. Vyslání bojových jednotek NATO na Ukrajinu však neplánujeme,“ prohlásil Stoltenberg.
O možnosti uzavřít dvoustranné dohody o vyslání vojáků na Ukrajinu ze strany několika zemí NATO a Evropské unie mluvil v pondělí, před cestou na schůzku státníků do Paříže na jednání o podpoře Ukrajiny, slovenský premiér Robert Fico. Podrobnosti o tom, které země by mohly takové dohody zvažovat, ani o tom, co by vojáci na Ukrajině dělali, neposkytl.
Francouzský prezident Emmanuel Macron potom prohlásil, že vyslání západních vojáků na Ukrajinu by se nemělo do budoucna „vyloučit“. Upozornil ale, že v této fázi neexistuje ohledně této záležitosti shoda. Mimo jiné český premiér Petr Fiala v pondělí uvedl, že Česko nasazení svých vojáků na Ukrajině nechystá, dnes se podobně vyjádřila i Budapešť.
NATO má podle Stoltenberga právo podpořit Ukrajinu v jejím právu na sebeobranu proti „agresivní válce“, kterou na jejím území vede Rusko. AP dodává, že Severoatlantická aliance jako celek poskytuje Ukrajině pouze pomoc a vybavení, které nezahrnují smrtící prostředky jako jsou uniformy nebo zdravotnický materiál. Některé členské země NATO Kyjevu poskytují i zbraně a munici, a to jak bilaterálně, tak v rámci skupin.