Zdejší atlantisté znepokojeni okázalou vstřícností nastupujícího amerického prezidenta vůči Vladimiru Putinovi si budou moci oddechnout. V Kongresu se šikuje široká koalice republikánských a demokratických zákonodárců, která nehodlá středovýchodní Evropu ponechat napospas revanšistickému Rusku.

Po volebním vítězství budou republikáni v následujících letech ovládat moc výkonnou i zákonodárnou (v obou komorách), což Donaldu Trumpovi teoreticky dává relativně volnou ruku k naplňování jeho leckdy neotřelých politických vizí. V rámci předvolební kampaně Trump například projevoval bezprecedentní sympatie vůči Kremlu. Tím zaskočil nejen spojence v NATO, ale i své stranické kolegy. V rámci amerického stranického systému se totiž republikáni tradičně vyznačovali obecně větší ostražitostí vůči pletichám Moskvy nežli demokraté. Řada zahraničněpolitických odborníků z řad republikánů proto před volbami veřejně odmítla podpořit prezidentského kandidáta vlastní strany.

[ctete]88232[/ctete]

I jeho věrnější spolustraníci jsou ovšem odhodláni mu v případě Ruska zabránit v přílišných ústupcích, až se ujme úřadování v Bílém domě. Republikánští zákonodárci chystají celou paletu legislativních opatření s cílem udržet zahraničněpolitickou linii bez ohledu na případné úkroky nastupujícího prezidenta. Jedná se zároveň o jednu z mála oblastí, kde snadno najdou společnou řeč s demokratickými kolegy, kteří Kremlu připisují hackerské kyberútoky podkopávající prezidentskou kampaň poražené demokratické kandidátky Hillary Clintonové.

„Bude teď mnohem víc příležitostí schvalovat návrhy týkající se Ruska s podporou z obou stran,“ uvedl pro list The Washington Post republikánský předseda senátního zahraničního výboru Bob Corker ze stát Tennessee, o němž se v Trumpově štábu uvažuje jako o jednom z případných adeptů na funkci ministra zahraničí v republikánské administrativě.

“[Trump] chce resetovat vztahy s Ruskem, ovšem můj pohled na Rusko je ten, že jsou ve světě neblahým aktérem a měli by být zadrženi,” sdělil témuž listu jihokarolínský republikánský senátor Lindsey Graham. Dodal, že záleží právě na Kongresu, aby dal Rusku najevo, jaká jsou „pravidla provozu“ i v době navenek přívětivější Trumpovy vlády. „Za to, co dělá v Sýrii a východní Evropě, by Rusko mělo platit vyšší cenu než je tomu nyní.”

[ctete]87806[/ctete]

Graham přislíbil navrhnout „balíček, který by našim východoevropským spojencům pomohl lépe naložit s hrozbami, jimž čelí z Ruska,“ včetně a široké obranné pomoci, jež by „Rusku ztížila postupovat dál, než jsou dnes.“ Graham také hodlá uspořádat sérii senátních slyšení o počínání Ruska ve světě, od ohrožování Pobaltí, agrese v Gruzii a Ukrajině, až po kyberútoky ve Spojených státech samotných, například na servery ústředí demokratické strany.

Pakliže republikáni předloží návrhy postihující Rusko za hackerské útoky a další, dostane se jim podpory od demokratů. „Ať už jde o útoky pomocí MiGů či (počítačových) myší, vyžaduje to zkrátka nějakou odpověď,“ potvrzuje čelný demokratický člen senátního zahraničního výboru Ben Cardin ze státu Maryland. Senátor Cardin chce, aby dosluhující demokratický prezident Barack Obama podnikl ráznější kroky k postihu Ruska, ještě než odejde z úřadu. „Na Rusko nepohlížím jako na partnera, nýbrž jako na násilníka,“ dodává s poukazem na ruské počínání vůči Ukrajině.

„Věřím, že v Kongresu je napříč oběma stranami podpora pro politiku, která není v souladu s Trumpovými výroky. Myslím, že moji republikánští kolegové souhlasí se mnou, nikoli s nastupujícím prezidentem Trumpem… Máme v obou stranách spoustu aktivních zákonodárců, kteří jsou připraveni ohledně Ruska společně pracovat tak, aby byl potřebný zákon schválen.”

[ctete]87462[/ctete]

Trump by sice mohl jednostranně zrušit některé sankce, které Obama na Rusko uvalil prezidentskými výnosy, v případě jiných by byla zapotřebí součinnost Kongresu. Jsou mezi nimi například sankce uvalené prostřednictvím tzv. Magnického zákona z roku 2012 na desítky ruských představitelů, kteří jsou zapleteni do porušování lidských práv. Kreml tuto normu považuje za zásadní přítěž rusko-amerických vztahů, avšak pro její odvolání by Trump sotva našel v Kongresu podporu.

Většina čelných republikánů v Kongresu zastává vůči Putinovi mnohem tvrdší linii nežli Trump. Republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Paul Ryan letos v září vytkl Trumpovi jeho chválu Putina označil ruského prezidenta za agresora, který nesdílí naše hodnoty. Republikánský předseda Senátu Mitch McConnell prohlásil, že by Ukrajině poslal zbraně a rozšířil by ve východní Evropě americkou protiraketovou obranu.

Republikáni roky plísnili prezidenta Obamu za údajně příliš vlažnou reakci na ruskou anexi Krymu a na Putinovu podporu donbaských separatistů, jež si vyžádala tisíce životů. Pro republikány by bylo obtížné najednou hájit ještě smířlivější Trumpovu politiku.

Republikánský předseda sněmovního zahraničního výboru Ed Royce sdělil serveru POLITICO, že je připraven s Trumpovou vládou spolupracovat na „zastavení ruské propagandy a posílení NATO“. Royce zároveň naznačil, že Trumpova proruská předvolební rétorika je jen vyjednávací taktikou, která má přimět spojence, aby více přispívali na obranu.

„[Rusko] je tou jednou oblastí zahraniční politiky, kde by Trump narazil na jednotný odpor Kongresu,“ potvrdil serveru POLITICO demokratický člen senátního zahraničního výboru Chris Coons. Jakýkoli krok, který by byl vnímán jako zrazení evropských spojenců USA, by byl v Kongresu „energicky a vytrvale napadán jak demokraty, tak republikány, kteří po desetiletí spolupracovali na vzdorování ruské agresi v Evropě,“ dodal.

V březnu 2015 schválila Sněmovna reprezentantů poměrem 348 ku 48 rezoluci vyzývající prezidenta Obamu, aby Ukrajině dodal zbraně. Letos v září poslanci odhlasovali, že americká státní tiskárna nesmí vytisknout žádnou mapu ani dokument, který by jakkoli naznačoval, že území Krymského poloostrova je součástí Ruské federace.

[ctete]86734[/ctete]

Na překážku větší vstřícnosti vůči Ruku může Trumpovi být i tým jeho nejbližších spolupracovníků. Nastupující viceprezident Mike Pence v říjnové předvolební debatě prohlásil, že na ruské provokace je zapotřebí odpovědět z pozice síly. Trumpem již vybraný adept na nového šéfa CIA Mike Pompeo označil americkou reakci na Putinovu agresi v Ukrajině za „příliš slabou“. Také příští ministr obrany, exgenerál námořní pěchoty James Mattis, se nechal slyšet, že způsob, jakým USA a EU nakládají s ruskou agresí na Krymu a v Donbase, neodpovídá její závažnosti. Dokonce i Trumpův designovaný poradce pro národní bezpečnost Michael Flynn, který je vedle Trumpa nejhlasitějším zastáncem sblížení s Ruskem, v říjnovém rozhovoru pro server POLITICO prohlásil o Putinovi, že je to „totalitářský diktátor a gauner.“

Exgenerál Flynn je proslulý prosazováním taktické spolupráce s Ruskem proti Islámskému státu, třebaže se Putin v Sýrii podílí na brutální likvidaci sekulárních povstalců podporovaných Washingtonem. Vývoj na bojišti v Aleppu, kde režimní jednotky za ruské letecké podpory postupují proti zbytkům odporu, by mohl znamenat, že než se Trump koncem ledna ujme úřadu, stane se tento rozpor už fakticky bezpředmětným.