Ruské ministerstvo obrany vedené Sergejem Šojguem se na rozpuštění žoldnéřské Wagnerovy skupiny soustředí možná intenzivněji než ruský prezident Vladimir Putin. Vyplývá to z pravidelné analýzy průběhu války na Ukrajině, kterou zveřejňuje americký Institut pro studium války (ISW). Podle ruských vyšetřovatelů zemřel vůdce soukromé armády Jevgenij Prigožin ve středu při pádu letadla v Tverské oblasti.
Podle ISW ruští vojenští blogeři tvrdí, že ruské ministerstvo obrany aktivně vytvářelo podmínky pro zastavení operací Wagnerovy skupiny na Blízkém východě a v Africe ještě před Prigožinovou smrtí 23. srpna. Jeden z nich na komunikační platformě Telegram rozšířil zprávy o tom, že náměstek ruského ministra obrany kontaktoval Sýrii a Libyi, aby přiměl místní představitele k přerušení spolupráce s jednotkami soukromé armády.
Náměstek ministra Šojgua údajně řekl syrským představitelům, aby zablokovali logistiku Wagnerovy skupiny v zemi, a přiměl syrského ministra obrany, aby předal žoldnéřům ultimátum požadující, aby odevzdali zbraně a opustili Sýrii do 20. září. Podobný proces prý bude následovat i v dalších zemích, kde wagnerovci působí.
Podle vojenského blogera, který je, jak tvrdí ISW, spřízněný s Kremlem, nebylo rozhodnuto o tom, kdo bude na soukromou armádu po smrti Jevgenije Prigožina dohlížet. Jednou z možností je, že se wagnerovci přihlásí k soukromé vojenské společnosti Redut přidružené k ruskému ministerstvu obrany.
Ruské ministerstvo obrany má navíc podle amerického institutu na rozpuštění soukromé armády větší zájem než ruský prezident Vladimir Putin. Spekuluje se, že právě on má prsty v pádu letadla, ve kterém seděl Jevgenij Prigožin a vedení Wagnerovy skupiny.
ISW se odkazuje na bývalého investigativního novináře ruské redakce BBC Andreje Zacharova, který s odvoláním na anonymní zdroje tvrdí, že Putin povolil Prigožinovi pokračovat v operacích na Blízkém východě a v Africe, ale na jedné ze dvou schůzek po Prigožinově ozbrojené červnové vzpouře mu nařídil, aby nezasahoval na Ukrajině ani v Rusku.
Resort obrany prý naopak zintenzivnil snahy o zničení akcí Wagnerovy skupiny v Sýrii a Africe. Právě proto Prigožin letecky cestoval mezi Moskvou a Petrohradem. V ruském hlavním městě se měl pokusit tuto záležitost vyřešit.
Zacharov zároveň dodal, že v současné době je osud Prigožinova impéria – zahrnujícího jeho vojenské zakázky a kontrakty na těžbu ropy, plynu a zlata – na Blízkém východě a v Africe nejasný. Zahraniční aktivity Wagnerovy skupiny by měla převzít třetí strana, případně jiná ruská silová struktura.
Ruští vyšetřovatelé v neděli oznámili, že při středečním pádu letadla zemřel vůdce žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin. Na palubě bylo s Prigožinem dalších devět lidí včetně dalších představitelů Wagnerovy skupiny.
Letadlo se ve středu zřítilo v Tverské oblasti, příčina neštěstí není dosud známá. K příčině se v dnešním prohlášení nevyjádřili ani vyšetřovatelé. Na internetu se ale kvůli Prigožinovým sporům s ruským prezidentem Vladimirem Putinem nejvíce spekuluje o tom, že letoun byl sestřelen nebo že na jeho palubě explodovala bomba. Mluvčí ruského prezidenta v pátek jako absolutní lež odmítl podezření Západu, že Prigožinbyl zabit na příkaz z Kremlu.
Putin ve čtvrtek vyjádřil soustrast příbuzným cestujících, kteří byli na palubě letounu. Prigožina označil za talentovaného podnikatele se složitým osudem, který udělal i vážné chyby. Před dvěma měsíci, kdy Prigožin vedl neúspěšnou vzpouru a jeho žoldnéři táhli na Moskvu, o něm šéf Kremlu mluvil jako o zrádci.