Rozdíl mezi státníkem a průměrným funkcionářem okresního formátu je patrný okamžitě, jakmile se podíváme na chování některých politiků v zahraničí a u nás. Nejde tady ani o nějaké „poklonkování Západu“. I na východ od bývalé železné opony najdeme příklady, jak se má politik chovat za krize i během „normálního provozu“. Tentokrát nezamýšlenou lekci udělila německá kancléřka Angela Merkelová.
Merkelová ujistila lidi z oblasti kultury o další podpoře s ohledem na to, jaké ztráty jim vznikly týdny trvající vynucenou pauzou kvůli koronavirovým opatřením. A řekla umělcům, že jsou důležití a je třeba je podpořit. Miloš Zeman se zatím zmohl jen na ubohé urážky.
Dne 10. května ve své řeči na videu Merkelová prohlásila, že vedení země ví o tom, jak týdny povinné pauzy způsobené opatřeními zavedenými kvůli koronové krizi postihly oblast kultury. Sdělila: „Cílem je, aby široká a rozmanitá kulturní krajina mohla existovat i po překonání pandemie.“ Teď je třeba nalézt přístupy, které by umožnily otevřít divadla, koncertní sály, opery a další kulturní zařízení, a je třeba pro to vymyslet hygienické a bezpečnostními předpisy. „Vím, co nám chybí a kolik občanů čeká, až konečně budou moci znovu dostat svou kulturní nabídku. Do té doby se vás snažíme podporovat prostřednictvím našich programů pomoci, ale také tím, že říkáme, jak jste pro nás důležití.“
Kontrast, jaký vůči tomu představuje momentální český prezident Miloš Zeman, nemůže být větší. On a jeho oddaný šášulín (zanedbávající své pracovní povinnosti) Jiří Ovčáček se zatím zmohli jen na urážky adresované hercům. Těm pouze vzkázali, že se nemají starat o své kšefty a mají jít pracovat do domovů seniorů. Zřejmě do Lán zatím nedorazil nikdo z těch věrných, kterým Zeman udělil všelijaká státní vyznamenání.
Herečka Iva Pazderková pak Zemanovi vzkázala na Twitteru: „Pane prezidente. Šiju roušky, vozím je nadacím, které se o seniory starají. Dělám permanentní osvětu ohledně péče o seniory v této době, přispívám finančně i dobročinným vysíláním na sociálních sítích. Vy nabádáte k porušování pravidel, která je mají chránit.“
Jenže „soudruzi na kulturní frontě“ ze značné části neprojevují dostatečné nadšení nad Zemanovou genialitou a neocenili ani jeho herecký výkon s plyšovým Krtečkem v nadživotní velikosti v čínské státní televizi. Přitom Zemanovo poklonkování diktátorům je tak intenzivní, že by mělo vzbudit i obdiv u lidí z oblasti „masové tělovýchovy“, a jeho herecký výkon zastínil snad i Štěpánku Haničincovou s čertíkem Bertíkem blahé paměti.
Německo si komunisté, zemanovci, okamurovci, klausovci a jistý druh komentátorů spojují jen s nacistickou okupací a strašidlem sudetských Němců. Zapomínají na to „druhé Německo“, které ztotožňují s militaristickým Pruskem a jeho dědicem Německou demokratickou republikou. U nás je ovšem kultura posvátná jen tehdy, když jde o nějaký obrozenecký kýč nebo televarieté z husákovských dob.
Zeman by ve skutečnosti chtěl dosáhnout obdivu právě u těch vrstev společnosti, kterými navenek pohrdá. Vnitřně ovšem pohrdá svými voliči a souputníky, protože přes svůj celkový úpadek a při své stále ještě částečně funkční inteligenci ví, že jsou to lidé bez jakékoli úrovně. Pokud tedy nejde o krysí závody v sebeobohacování a intriky. To dovedou.
Zemanovský primitivní proletkult prostě nedovoluje vyslovit vůči lidem z kulturní oblasti větu: „Jste pro nás důležití.“ Leda by to řekl rusky a bylo to směřováno k pějícím Alexandrovcům.