Nález Ústavního soudu z 6. 12. 2016 na návrh skupiny senátorů vedené Ivo Valentou zrušil možnost, aby finanční správa mohla formulářem neomezeně stanovit rozsah požadovaných údajů v kontrolním hlášení o plátcích i neplátcích daně z přidané hodnoty, kdy se vytvářela možnost nedůvodného šmírování. Rozsah povinných sdělovaných údajů musí mít zákonný základ. Ústavní soud odmítl praxi totalitního režimu, který řadu povinností určoval mimo zákony v různých formulářích. Vládě dal čas na nápravu do konce roku 2017.

Dne 15. 2. 2017 zveřejnilo ministerstvo financí tiskovou zprávu, kde uvedlo: „S ohledem na délku standardního legislativního procesu a skutečnost, že mandát Poslanecké sněmovny končí na podzim tohoto roku, je zjevné, že letos již není možné provést seriózní novelu zákona o dani z přidané hodnoty… Do doby, než dojde k upřesnění okruhu požadovaných údajů v zákoně, nebude Ministerstvo financí (ani Finanční správa) měnit okruh údajů požadovaných stávajícím formulářem kontrolního hlášení. Stavu, který nastane po účinnosti zrušení ustanovení, tj. období po 31. prosinci 2017, se není zapotřebí obávat. Absenci tohoto zrušeného speciálního pravidla vyplní obecné pravidlo obsažené v daňovém řádu, který se pro správu daně z přidané hodnoty použije subsidiárně jakožto obecný právní předpis.“

Ministerstvo se tak vzpírá Ústavnímu soudu. Tím ovšem bude od 1. 1. 2018 kontrolní hlášení jen dobrovolné, protože nikde nebude stanoveno, co má obsahovat. Daňový řád nelze použít, protože kdyby stačila úprava v daňovém řádu, poukáže na ni sám Ústavní soud. Ústavní soud však konstatoval nepoužitelnost kontrolního hlášení po zrušení možnosti stanovit hlášené údaje jen formulářem Finanční správy. Proto dal zákonodárci čas na nápravu protiústavního stavu. Pokud jej zákonodárce nevyužije, je to jeho problém.

Ústavní soud své závěry přijal v plénu bez jediného odlišného stanoviska, takže lze předpokládat jednotu v této věci. Ministerstvo zapomnělo, že nejsme v časech totality, kdy se vládlo pomocí formulářů. Ukládat povinnosti narušující základní ústavní práva lze dnes jen zákonem. Ústavní soud i soudy správní jistě neakceptují názor ministerstva. Pokud bude tento názor Finanční správa vymáhat v daňové praxi, musí být vyvozena konkrétní odpovědnost úředníků, kteří tímto postupem způsobí škodu osobám, protože nález Ústavního soudu je zřejmý. Zveřejněn byl 19. 12. 2016 a ministerstvo financí mělo více než rok na nápravu. To, že se ministerstvo bojí průchodnosti jim podané novely zákona v parlamentu, není omluvou pro pokračování protiústavního stavu. Jsme demokracií parlamentní, ne vládní. Vláda, která se bojí parlamentu, ztrácí oprávnění vládnout.