Ilustrační foto FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock
Desítky let staré vybavení, neúčelné opravy za miliony i pomalé nákupy. To vše vyčetl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve své pondělní zprávě o hospodaření ministerstvu obrany. Ministryně Jana Černochová (ODS) to vysvětluje dlouhodobým podfinancováním svého resortu, ale co na to sama česká armáda? Ta ve svém vyjádření pro deník FORUM 24 popsala neutěšenou situaci, která se snad v blízké budoucnosti začne obracet k lepšímu. Nic jiného nám totiž podle resortu nezbývá.
Dva miliony za dva roky trvající opravu 28 let starého lopatkového rýpadla, jehož účetní hodnota činila 63 299 korun. 12,5 milionu za 15 oprav terénních aut starých 22–24 let. Bezmála 8 milionů na opravy jeřábové techniky staré 30 let. To jsou investice, které Nejvyšší kontrolní úřad vyčítá ministerstvu obrany a potažmo i Armádě ČR. Jenomže v obranném sektoru panují poněkud jiné priority než v sektoru státní správy. Tak to alespoň pro deník FORUM 24 vysvětluje tiskový mluvčí Armády ČR, plukovník Ivo Zelinka.
„Armáda musí mít na paměti především bojeschopnost k obraně státu. Žádné jiné kritérium nemůže z pohledu armády převážit. Proto provozuje techniku, byť s vypětím všech sil, dávno za hranicí plánované životnosti,“ popsal neradostnou situaci. Jak uvedl, jsou naši vojáci de facto odsouzeni k tomu, aby pracovali s tím, co mají, přinejmenším do doby, než jim ministerstvo nakoupí vybavení nové. „Armáda (…) není ta, která by danou techniku nakupovala, od toho existuje Sekce vyzbrojování a akvizic Ministerstva obrany. Nezbývá tak než čekat, až bude tato technika nahrazena,“ vysvětluje Zelinka. Zároveň je ale armáda zodpovědná za zajištění důležitých služeb státu ve chvílích krizí, ať už jde o přírodní pohromy, pandemii nebo válku, která probíhá v podstatě za humny.
Až do doby, než bude přestárlá technika nahrazena modernější, jsou tak naši vojáci odsouzeni provozovat šrot, který už nestojí ani za opravu. „Armáda musí mít na paměti především bojeschopnost k obraně státu. Žádné jiné kritérium nemůže z pohledu armády převážit. Proto provozuje techniku, byť s vypětím všech sil, dávno za hranicí plánované životnosti. Sice s vědomím, že její údržba v bojeschopném stavu je rok od roku obtížnější, ale alternativou nemůže být takovou techniku přestat provozovat – byť by to bylo pro armádu nejsnazší řešení,“ píše Zelinka.
Také zdůrazňuje, že i z tohoto důvodu na armádu nelze vztahovat stejná kritéria jako jiná odvětví státu. „Problém je, že právě to z velké části zpráva NKÚ dělá,“ myslí si. Má tím na mysli například kritéria, jako je průměrný nájezd techniky. „Potřeby armády se neřídí podle toho, kolik kilometrů ta která technika za rok ujede, není to logistická firma. Primární jsou její plánované potřeby v době krize. Armády totiž vždy musí plánovat na dobu krize, nikoliv na běžný stav, kdy jsou potřeby skokově nižší,“ vysvětluje s tím, že správnost takového uvažování nejlépe dokládá právě úspěšné a efektivní nasazení vojáků v krizových situacích, jako byly povodně, tornádo na Moravě, pandemie covidu-19 nebo schopnost České republiky účinně a rychle podpořit v tísnivé situaci obránce na Ukrajině.
Ministryně obrany Černochová již včera hovořila o tom, že zastaralé v armádě nejsou jenom zmiňované jeřáby. Za zenitem je podle ní i důležitější technika, například bojová vozidla pěchoty. „Současný stav je výsledkem posledních desetiletí, kdy se na Armádě ČR neustále šetřilo,“ napsala ČTK ve svém vyjádření. Věří v předlohu vládního návrhu, aby Česko v souladu se svými závazky vůči NATO vydávalo na obranu minimálně 2% HDP ročně. Snad i díky tomu bude možné vybudovat těžkou brigádu z nových bojových vozidel pěchoty. „To je nyní daleko důležitější než NKÚ kritizovaná nevhodná údržba automobilových jeřábů a lopatkových rypadel,“ doplnila ministryně.
