Hlasování v Evropském parlamentu FOTO: Evropská unie / se souhlasem
FOTO: Evropská unie / se souhlasem
Zákon o obnově přírody prošel ve středu v europarlamentu prvním čtením. Pro kontroverzní návrh zákona hlasovala solidní většina. 336 europoslanců bylo pro a 300 proti. Zastánci zákona ale přesto nejsou spokojení. „Bohužel prošlo i dost konzervativních pozměňovacích návrhů, takže sčítáme škody,“ okomentoval výsledek europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti).
Návrh zákona pro obnovu přírody (Nature Restoration Law) je klíčovou součástí evropské Zelené dohody, jejímž cílem je stanovit nejambicióznější cíle v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti. Unie by se tak stala lídrem v boji proti klimatu. Norma, kterou představila Komise, počítá s tím, že státy EU zlepší do konce desetiletí stav alespoň 30 procent suchozemských, pobřežních, mořských i sladkovodních ekosystémů, které jsou v současnosti ve špatném stavu.
Zákon o obnově přírody europarlament rozděluje. Proti je zejména frakce Evropských lidovců (EPP), podle které kontroverze návrhu odhalila hlubokou propast mezi politiky, kteří věří, že ohledy na klima a přírodu převažují nad všemi ostatními obavami, a těmi, kteří hledají rovnováhu mezi dopadem na změny klimatu a na obyvatele Evropy.
„Debata okolo zákona o obnově přírody je v tuto chvíli vykreslená jako spor mezi těmi, kteří chtějí přírodu chránit, a těmi, kterým na ní nezáleží. Tak to ale není a to bych chtěla zdůraznit,“ řekla deníku FORUM 24 europoslankyně EPP Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) s tím, že na tom hlavním, tedy na ochraně a obnově přírody, se shodnou snad všichni. Jde ale o to jak.
Podle Šojdrové se není možné zaměřovat pouze na obnovu přírody a řešení dopadů klimatických změn a ignorovat veškeré sociální a ekonomické důsledky. „Obnova přírody musí být součástí všech politik, a to si myslím, že se postupně stává i bez tohoto zastřešujícího zákona, protože všichni si nutnost změn uvědomují,“ řekla. Důkazem jsou podle ní například nová pravidla Společné zemědělské politiky.
V červnu již členské státy schválily společný postoj k návrhu a ve druhé polovině roku by měly vyjednávat o konečné podobě pravidel s europoslanci.
Debatu odsouhlasení návrhu na červencovém plénu podmiňovalo. Pokud by byl totiž odmítnut, pravděpodobně by se již do konce současného volebního období nestihl projednat případný nový návrh komise. Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans zároveň dříve vyloučil, že by byla unijní exekutiva ochotna další návrh předložit.
Pro podporu tohoto zákona svolala klimatická aktivistka Greta Thunbergová ze Švédska ve Štrasburku před budovou europarlamentu v úterý protest. Europoslance vyzvala, aby legislativu neodmítali, a naopak hlasovali pro její co nejtvrdší podobu. „Abychom zmírnili klimatickou krizi a zastavili ztrátu biologické rozmanitosti, musíme obnovit přírodu,“ uvedla.
Na výzvu Thunbergové k protestu reagovala Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), která aktivistku pozvala na osobní setkání do Evropského parlamentu. Ráda by s ní mluvila o tomto naléhavém problému a o tom, jak by mohly spojit síly.
Deníku FORUM 24 Šojdrová řekla, že Thunbergovou pozvala proto, že očekávala, že chce diskutovat, když se rozhodla protestovat právě před Evropským parlamentem. „Mám za to, že protesty jsou často kvůli nedostatku komunikace a otevřenosti k diskusi,“ uvedla s tím, že ji její pohled na věc upřímně zajímá. „Věřím, že i přesto, že se v mnoha věcech neshodneme, hlavní cíl nařízení, tj. ochránit životní prostředí a obnovovat přírodu, máme stejný. I proto věřím, že by tato diskuse mohla být přínosná pro obě strany,“ dodala.
