Tajnosti a lži kolem zdravotního stavu Miloše Zemana jsou nedůstojné a nadále nepřijatelné. Obzvlášť ve chvíli, kdy se ukazuje, že prezidentská kancelář záměrně lže a k vysílání nepravdivých zpráv využívá i další lidi. Je na čase, aby byly pravomoci hlavy státu neodkladně převedeny na další ústavní činitele. Nejde o neúctu k Zemanovi, ale o praktické zajištění funkčnosti státu.
V pondělí se okolí Miloše Zemana pokusilo znovu přesvědčit část veřejnosti, která ještě nepochopila, jak je to s prezidentem ve skutečnosti, že se nic neděje. Na návštěvu do ÚVN dorazil ombudsman Křeček, který posléze povyprávěl o tom, jak Zeman není omezen v komunikaci ani právech. Večer vydal Hrad zprávu o tom, že odloženého předávání státních vyznamenání se v lednu zúčastní i nedočkavá hlava státu.
V kontrastu s těmito „radostnými“ informacemi ovšem stojí úterní vyjádření Ústřední vojenské nemocnice. Podle něj na zdravotní stav prezidenta dohlíží mezioborové konzilium, složené ze specialistů, mezi nimiž nechybí ani psychiatr. To do jisté míry potvrzuje vyjádření Džamily Stehlíkové, podle níž Zeman trpí demencí, která se skokově zhoršila.
Pokud by se totiž jednalo o pouhé konzultace s pacientem, například o tom, jak zvládá pobyt v nemocnici, ty má na starosti psycholog a dochází k nim po delší hospitalizaci, než jsou dva týdny. Prezidenta tak patrně trápí daleko závažnější problém, který může být spojen s poškozením mozku, o němž se poslední dny spekuluje.
Ostatní lékaři pak mají na starost další choroby, které prezidenta v současné době trápí. Vzhledem k tomu, že ÚVN patří ke špičce mezi českými nemocnicemi, nelze předpokládat, že by si s drobnými obtížemi neporadili místní doktoři.
Vznik konzilia je signálem, že jde skutečně do tuhého. Tím, že jsou ke konzultacím o Zemanově zdravotním stavu přizvány další osoby, zvyšuje se i riziko, že se diagnóza hlavy státu objeví na veřejnosti. Přitom tato informace byla doteď Kanceláří prezidenta republiky přísně střežena.
Důvod? Udržet Zemana ve funkci a využít jeho dočasné indispozice k vlastnímu užitku. Minimálně Vratislav Mynář a Martin Nejedlý si totiž umí dost dobře představit, co by se dalo podniknout, pokud by úřadovali místo hlavy státu.
I z tohoto důvodu je nyní nutné, aby se senát a posléze sněmovna urychleně usnesly na aktivaci článku 66. Miloš Zeman musí být dočasně zbaven funkce, aby se chod státu vrátil do normálních kolejí. Celá země totiž nemůže čekat na to, jak se zrovna vyspí hradní kancléř a jakou zprávu o prezidentově (ne)schopnosti vládnout odvypráví médiím.
V žádném případě nejde o neúctu k Zemanovi. Nedá se však čekat, až bude fit a dokáže jmenovat premiéra, podepisovat dokumenty, aniž by to před tím musel trénovat s nemocničním personálem, nebo předávat státní vyznamenání. Obě komory parlamentu by měly uchránit naše občany od trapné situace, dalších lží a nedůstojných výstupů. Lékařské konzilium totiž rozhodně není u Zemana proto, aby občanům sdělilo, že měl k obědu buchty. Má mu zachránit život.