V posledních dnech přibývá rekordním tempem nakažených koronavirem v České republice. Zvyšuje se i postupně počet hospitalizovaných v nemocnicích. Protože hospitalizace nastává většinou kolem desátého dne od nákazy, lze předpokládat výrazné zvýšení počtu lidí vyžadujících lékařskou péči. Populistická česká vláda ovšem řeší především voličské hlasy, proto zlehčuje danou situaci, což může vést k fatálním následkům.
Mnoho lidí tak podléhá dezinformacím, což snižuje i důvěru v rady skutečných odborníků. Často je i v seriózních médiích zmiňována protivirová strategie Švédska, která se zdá být i podle mého relevantní možností. Média ovšem většinou vynechávají mnoho informací, které se této švédské strategie týkají. Nezaujatý posluchač si tak může chybně vyvodit, že ve Švédsku snad žádná restriktivní opatření neplatí a vše je pouze formou doporučení. To je ovšem mylná představa.
Ve Švédsku již od 27. března platí neustále zákaz všech akcí nad 50 lidí, naopak v Česku přes prázdniny i nyní je regulace počtu lidí na jednom místě stále ještě mírnější. Od 24. března ve švédských restauracích, kavárnách a hospodách obslouží zákazníky pouze u stolu, navíc mezi skupinami musí být rozestupy i za cenu prázdných stolů. Od 19. března jsou ve Švédsku až na výjimky uzavřeny hranice pro občany z třetích zemí mimo Evropskou unii. Od 1. dubna ve Švédsku neustále platí zákaz návštěv v domovech pro seniory.
Z toho lze usoudit, že i ve Švédsku dnes platí některá nařízení přísnější než v Česku. Kromě toho Švédové ve velké míře dodržují doporučení tamních epidemiologů z nepolitického úřadu veřejného zdraví. Ti například doporučovali omezení pohybu v určitém období, osobám starším sedmdesáti let doporučují vyhýbat se jakýmkoliv kontaktům s lidmi nebo středním a vysokým školám dálkovou výuku.
Není tedy pravda, že by ve Švédsku žádná opatření nyní neplatila. Naopak některá jsou tvrdší než v Česku. V České republice se musíme snažit zabránit úplnému lockdownu – tedy vypnutí ekonomiky, které by již způsobilo nevratné škody na hospodářství země, včetně životní úrovně nás všech, a následně i na dostupnosti zdravotní péče. Proto bychom se měli snažit hledat mírná opatření, která nám pomohou korigovat současný rekordní růst počtu nakažených tak, aby se zabránilo přetížení zdravotního systému.
Tím prvním, co bychom měli udělat všichni, je nainstalovat si bezplatnou aplikaci eRouška do svých mobilních telefonů. Při dostatečném počtu uživatelů může pomoci trasovat nakažené, které upozorní na zvýšené riziko nákazy. Ti se pak mohou chovat více obezřetně v následných dnech po rizikovém kontaktu. Aplikace respektuje ochranu osobních dat – v podstatě větším rizikem než aplikace je samotné používání mobilního telefonu, kdy operátor (a potažmo stát) má přehled o poloze zařízení i uskutečněných hovorech. Proto by se dalo říci, že pokud už používáte mobil, nemusíte se bát používat i eRoušku. Podrobně aplikaci rozebírá pirátský poslanec Ondřej Profant ve svém článku.
Používejme eRoušku, na jejímž vývoji se podíleli i pirátští dobrovolníci. Ověřujme si informace. Nosme roušky tam, kde není možný dostatečný odstup od cizích lidí či dostatečné větrání, ať chráníme druhé a oni nošením roušky zakrývající ústa i nos chrání nás. Myjme si často ruce mýdlem či dezinfekcí a dodržujme další mírnější opatření, ať předejdeme těm tvrdším, která mohou mít neblahý vliv na naši životní úroveň, sociální situaci i dostupnost zdravotní péče.
Autor je poslancem za Piráty.
