Otazníky kolem původu příjmů Andreje Babiše vyvolal jeho nákup korunových dluhopisů Agrofertu za 1,5 miliardy korun. Holding vydal emisi tří miliard dluhopisů 28. prosince 2012, tedy poslední den platnosti zákona, za pro něj nevýhodný úrok 6 procent, když si mohl jinde půjčovat třikrát levněji.

Babiš si nakonec pořídil polovinu této emise. Největší objem korunových dluhopisů za 1,25 miliardy korun koupil 22. listopadu 2013, tedy měsíc poté, co se stal poslancem za hnutí ANO. Druhou a třetí část dokoupil v době, kdy už působil jako ministr financí. V květnu 2014 zaplatil 153 milionů korun a v srpnu poslední emisi 82 milionů.

Dále čtěte

Zakleknutí firmy FAU aneb Jak se Babiš stal podezřelým, že zneužívá státní orgány k likvidaci konkurence

„Naši klekli na tu FAU Přerov, takže ta je v insolvenci, obstavené účty, vagony. Samozřejmě jedeme po nich, protože to je zločinecká…

Pro majitele Agrofertu šlo o velmi výhodný obchod, z něhož měl každý rok 90 milionů korun z nezdanitelných úroků. Policie však prošetřovala podezření, zda při tom nedošlo k účelovému obcházení placení daní.

„Pokud vydáváte soukromé emise svým známým privátním investorům v objemech desítek milionů až jednotek miliard korun, tak nominální hodnota každého jednotlivého dluhopisu jedna koruna za mě nemá byznysově vůbec žádné opodstatnění jiné než dosáhnout daňové výhody. To přesně naplní definici zneužití práva,“ tvrdila tehdy bývalá náměstkyně ministra financí Simona Hornochová.

Korunovými dluhopisy se zabývala i poslanecká sněmovna. Vyzvala Babiše, aby do konce dubna 2017 odpověděl na 22 nejasností kolem tohoto obchodu. Odpovědi ministra financí však nebyly přesvědčivé a na některé otázky mohlo definitivně odpovědět až policejní vyšetřování.

Vyšetřování dluhopisů odloženo

V lednu 2017 bylo na Andreje Babiše podáno trestní oznámení pro porušení povinnosti při správě cizího majetku. Ještě v září téhož roku bylo podezření, že celou operaci provázelo krácení daně, označeno za velmi vážné. Policie prověřovala i oznámení, že si Babiš na nákup dluhopisů půjčil za netržní úrok, buď od Agrofertu, nebo od některé dceřiné společnosti. To by rovněž znamenalo poškozování vlastního holdingu.

Současně se pod tlakem opozice rozběhly prověrky nezdaněných korunových dluhopisů. Finanční správa do jednoho roku zahájila 521 daňových kontrol u 288 subjektů. Kvůli podezření z krácení daně podala 31 trestních oznámení, která byla později odložena. V některých případech byla doměřena daň.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Kauza korunových dluhopisů Agrofertu šla po samostatné linii. Případ si zasluhoval zvýšenou pozornost už jen proto, že se jím zabývala Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Jejím novým ředitelem se 1. srpna 2018 po policejních čistkách první Babišovy vlády stal Jiří Mazánek. Do té doby v centrále řídil sekci závažné hospodářské kriminality a korupce, která vyšetřovala i korunové dluhopisy Agrofertu.

Jiří Mazánek je podle zdrojů z prostředí justice považovaný za člověka blízkého Babišovi. Jako bývalý vyšetřovatel protikorupční policie se v minulosti zabýval několika trestními kauzami týkajícími se jeho podnikání, které byly odloženy.

Nedlouho po Mazánkově povýšení do čela NCOZ byl v říjnu 2018 odložen i případ korunových dluhopisů Andreje Babiše. Šlo jen o shodu okolností?

Zločiny Andreje Babiše, na které se nesmí zapomenout. Čtěte na webu babisovyzlociny.cz.

Líbí se vám tento článek? Podpořte svobodná a nezávislá média. Váš finanční dar můžete zaslat na sbírkový účet 4095439339/0800. Díky těmto příspěvkům můžeme přinášet obsah bez pomoci jakéhokoli oligarchy a šířit jej.