Andrej Bělousov. FOTO: commons.wikimedia.org/CC A 4.0/Úřad ruského prezidenta.
FOTO: commons.wikimedia.org/CC A 4.0/Úřad ruského prezidenta.
Centrum Dossier, což je nekomerční projekt založený Michailem Chodorkovským, vydal článek o nově jmenovaném ministru obrany Ruské federace Andreji Bělousovovi. Informace údajně pocházejí z obsahu jeho osobní pošty. Jak shrnuje blogger Anton Geraščenko, získané informace ukazují Bělousova jako obyčejného „šedého úředníka“, drobného korupčníka a cizoložníka, náboženského fanatika, tak trochu kariéristu a hlupáka. Cílem publikování takového materiálu je zničit obraz „super ekonoma“, který je schopen bojovat s korupcí na ministerstvu obrany.
Podle Geraščenka se lidé jako Sergej Šojgu, Dmitrij Patrušev a Sergej Čemezov (šéf ruského státního zbrojařského koncernu Rostech) a další nehodlají smířit s pokusem odstranit své lidi z finančních toků, které procházejí ruským ministerstvem obrany. Zveřejnění materiálu Dossier je úderem nejen proti Bělousovovi, ale i proti Putinovi, neboť Bělousov je člověkem z jeho blízkého okolí.
Jak z materiálu plyne, Bělousov měl blízký vztah s Jevgenijem Prigožinem, šéfem soukromé armády wagnerovců. Byl jedním z lobbistů za nasazení Skupiny Wagner ve válce na Ukrajině.
„Někdy s Prigožinem sedávali přímo v objetí,“ vypověděl jeden zdroj z Kremlu. Tykali si. „Jejich pracovní schůzky připomínaly rodinná setkání u čaje. Neformálně probrali všechny záležitosti, pak kývli na mladší zaměstnance a ti vše formalizovali do skutečné zprávy. Systém funguje tak, že První (Putin, pozn. red.) nikdy nerozhoduje: přijde návrh, Bělousov ho zpracuje a připraví zprávu (obvykle podepsanou Bělousovem a Šojguem), a tu pak dostane prezident. Vladimir Vladimirovič na ni pouze připojí poznámku ‚odsouhlaseno‘. A to je vše.“
V poště činovníka Bělousova se také objevilala řada materiálů, které ukazují na jeho náboženské představy.
„Smiluj se nade mnou, Bože, podle svého velkého milosrdenství a neodplácej mi podle mých skutků a neodsuzuj mě podle mých skutků, ale obrať se, přimluv se, vysvoboď mou duši od zla a prudkých vjemů, které na ní narůstají.“ Tento úryvek modlitby byzantského úředníka Simeona Metafrasta, který byl prohlášen za svatého, má Bělousov stále po ruce.
V archivu pošty se našel dokument, který vypadá jako ministrova osobní ústava. Obsahuje jeho hlavní modlitby, životní poslání, pravidla a zásady a také Desatero. Různé varianty tohoto dokumentu se v archivu od roku 2013 objevily téměř dvacetkrát.
Prvním zákonem činovníka je „následování Cesty nesení kříže (pokora, pokání a hledání Boha, služba Věci, pomoc lidem, seberozvoj). „Konej – nebo zemři!“
„Zdá se však, že Bělousovův život má k vlastním pravidlům ještě daleko,“ komentuje to článek Dossieru.
Nejpozději v roce 2013 složil Andrej Bělousov sedm slibů Panně Marii: denně se věnovat plánování a sportu, přečíst 30 stránek denně, nezlobit se a nezávidět, správně jíst, denně volat matce a nakonec dodržovat „pravidla sexuální hygieny“. V aktualizovaných verzích byl poslední odstavec přepsán do podoby více odpovídající Panně Marii: „Dodržovat čistotu vůči ženám.“
„Andrej Bělousov zřejmě strávil opakováním těchto modliteb a slibů téměř celé léto 2018. Během této doby si dokument přeposlal nejméně osmkrát. To není překvapivé: právě tehdy prezidentova ekonomického poradce obklopovala pokušení,“ konstatují autoři. „Z dokumentů tedy vyplývá, že v tomto období musel urychleně prodat vilu v italském městě Forte dei Marmi na pobřeží Středozemního moře. V předběžné smlouvě, kterou pro Bělousova vypracoval agent, jsou uvedeny údaje o potenciálním kupci – britském občanovi jménem Arthur Levin. Shodou podivných okolností je číslo jeho britského pasu naprosto stejné jako číslo ukradeného dokladu, který v roce 2013 použil izraelský Mossad při vraždě vůdce Hamásu v Dubaji.“
Ve stejné době Bělousov kromě své manželky Veroniky Nikišinové udržoval blízký vztah s vysoce postavenou zaměstnankyní Agentury pro sociální iniciativy Olgou, která mu pravidelně psala romantické zprávy smíšené s pracovními záležitostmi.
Bělousov se prý rozhodoval mezi několika ženami, ale k rozhodnutí dospěl až v létě 2019: „Svou ženu velmi miluji. Je to žena, kterou jsem hledal celý život. Už mi nepiš. A nevolej mi,“ sděluje adresátce. Zdá se, že takových služebních románků měl víc.
Ekonomicky si manželé v posledních letech hodně polepšili. Manželka Veronika Nikišinová pracuje na ministerstvu hospodářského rozvoje od počátku roku 2000, stejně jako Bělousov. V roce 2020 se stala šéfkou Ruského exportního centra, státní společnosti, která provozuje program „Jedno okno“ pro ruské vývozce zboží. Od roku 2020 začala Nikišinová dostávat 60 až 130 milionů rublů ročně. Bělousov získal ve stejném roce dvě funkce: kromě funkce místopředsedy vlády se stal předsedou představenstva Ruských železnic a jeho příjem vzrostl na 30 milionů rublů ročně (z toho nejméně 14 milionů získal v železničním monopolu).
Manželé si ale psali i o jiných tématech. Veronika mu poslala rady „Proč je třeba vyhnat negativitu z hlavy a jak se to naučit“ a v Bělousovových dokumentech je také recept na uklidňující lék předepsaný při neuróze a zvýšené úzkosti. Bělousov posílal své ženě rady, jak rozpoznat násilnické chování žen, výzkumy o sklonu milovníků koček ke schizofrenii a fotografie škod způsobených kočkou. Někdy také smutné milostné písně.
Podle Antona Geraščenka, který na síti X na článek Dossieru upozornil, prý ruští propagandisté dostali pokyn, aby ve svých pořadech Bělousova chválili. Moderátorka Olga Skabejevová hovořila o tom, že po boku Putina je to skvělý vůdce. Vynoření se těchto materiálů ale možná může ukazovat na nějaký vnitřní boj v kremelské elitě.
„Není pochyb o tom, že všechny tyto vnitřní války jsou pro Ukrajinu dobré. Je žádoucí, aby skončily ‚Prigožinovým pochodem‘, ale účinnějším,“ uzavírá Geraščenko.
