Srbský prezident Aleksandar Vučić FOTO: ČTK/ABACA/AA/ABACA
FOTO: ČTK/ABACA/AA/ABACA
Etničtí Srbové v neděli na severu Kosova zablokovali silnice poblíž dvou klíčových hraničních přechodů se Srbskem, napsal web Rádia Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Podle agentury Reuters také stříleli na policisty. V regionu vzrostlo napětí den předtím, než v měla vstoupit v platnost dvě nařízení kosovské vlády týkající se srbských registračních značek a dokladů totožnosti. Mise KFOR vedená Severoatlantickou aliancí pak prohlásila, že je v případě ohrožení stability připravena zasáhnout.
Kosovská vláda proto kvůli napětí na kosovsko-srbské hranici o měsíc odložila plánovaná pravidla pro srbské registrační značky a doklady totožnosti potřebné pro vstup nebo odchod ze země. Nařízení mělo platit od pondělí. O odkladu na twitteru informoval kosovský premiér Albin Kurti, krok ale podmínil odstraněním barikád na hraničních přechodech.
„Ve spolupráci s našimi zahraničími partnery se zavazujeme odložit účinnost rozhodnutí o registračních značkách a vstupních a výstupních dokladech na hraničních přechodech se Srbskem o 30 dní. Podmínkou je, že budou odstraněny všechny barikády a plně obnovena svoboda pohybu,“ napsal Kurti. Nařízení mají nově vstoupit v platnost 1. září.
Etničtí Srbové v neděli večer na severu Kosova zablokovali silnice poblíž dvou klíčových hraničních přechodů Jarinje a Brnjak se Srbskem. Podle agentury Reuters také stříleli na policisty, nikoho ale nezranili.
„Vítáme rozhodnutí Kosova nařízení odložit na 1. září. Očekáváme, že všechny blokády budou okamžitě odstraněny,“ napsal na twitteru šéf unijní diplomacie Josep Borrell a uvedl, že podobné problémy mají být vyřešeny skrze dialog zprostředkovaný EU.
„Celková bezpečnostní situace je v obcích v severním Kosovu napjatá,“ uvedla v prohlášení mise KFOR vedená Severoatlantickou aliancí. Mise čítá asi 3770 vojáků ze tří desítek zemí a jejím úkolem je zmírňovat přetrvávající napětí mezi většinovými kosovskými Albánci a menšinovými Srby. KFOR podle agentury DPA také uvedla, že je v případě ohrožení stability připravena zasáhnout.
Současné spory se točí kolem požadavku původně plánovaného na pondělí. Cestujícím přijíždějícím ze Srbska měly být vyměněny srbské doklady za nové identifikační průkazy vydané Prištinou s platností na tři měsíce, které by sloužily ke vstupu a odjezdu ze země. Kromě toho mělo v platnost vstoupit nové nařízení týkající se registračních značek.
Tato politika odpovídá dlouhodobé praxi, kterou Bělehrad uplatňuje vůči kosovským občanům navštěvujícím Srbsko. Podle Prištiny jde o reciproční opatření, protože vozy s kosovskou značkou si při příjezdu na srbské území také musí značku změnit.
Priština už v minulosti nakrátko přestala na kosovské území pouštět automobily se srbskou registrační značkou, což loni na přelomu září a srpna vyvolalo několikadenní srbskou blokádu na hraničních přechodech s Kosovem.
Srbsko neuznává nezávislost Kosova a s tím i například jeho právo na registraci aut. Bělehrad proto již od vyhlášení kosovské nezávislosti v roce 2008 nepouští vozidla s kosovskou značkou na území Srbska a vyžaduje po řidičích, aby si ji vyměnili.
Většina zemí Evropské unie Kosovo uznává, avšak Rusko a Čína, kteří jsou spojenci Srbska, nikoli. EU se snaží zprostředkovat dialog mezi oběma balkánskými sousedy již více než deset let, ale zatím se jí nepodařilo dosáhnout normalizace vztahů. Premiér Kurti uvedl, že Kosovo formálně požádá o členství v Evropské unii do konce roku 2022, a to navzdory obavám z napětí se Srbskem, které o členství v EU rovněž usiluje.
Moskva v neděli večer Kosovo obvinila z „provokací“, píše DPA. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová uvedla, že vývoj na kosovsko-srbským hranicím je jen „dalším důkazem selhání zprostředkovatelské mise EU“.
