Minulý týden nastal nejzazší termín pro ustavující schůzi poslanecké sněmovny. V pondělí 8. listopadu bylo kromě první schůze nové dolní komory parlamentu na programu taktéž podepsání koaliční smlouvy a představení programu vznikající vládní koalice. Nová vláda se tedy může směle pustit do tmelení děr ve státním rozpočtu.
„Zodpovědné hospodaření a ekonomický růst podpoříme předvídatelnou mírou investic,“ uvádí se v koaliční smlouvě formujícího se kabinetu. Podpora ekonomického růstu pomocí strategických investic je bezpodmínečně nutná. I přes zvyšování úrokových sazeb není česká makroekonomická situace z pohledu zahraničního investora, jehož peníze tuzemská ekonomika potřebuje, nikterak atraktivní. Právě prostředky plynoucí od investorů z cizích zemí budou hrát velkou roli v krocení vysoké inflace.
Maastrichtská kritéria, aneb euro volá
Maastrichtská kritéria jsou nutnou podmínkou pro přijetí jednotné evropské měny – eura. Již v předvolební kampani bylo několikrát zopakováno, že koalice by euro přijaly, ale až v okamžiku, kdy bude vhodný čas. Inflace má v České republice dle prognóz ministerstva financí dosáhnout v lednu 2022 neuvěřitelných 6,1 %, což nesplňuje podmínku cenové stability, kde hodnota inflace má být maximálně o 1,5 procentního bodu vyšší než u tří států s nejnižší mírou inflace. Těmito státy se k srpnu 2021 myslí Malta, Švýcarsko a Lichtenštejnsko, jež zaznamenaly míru nárůstu spotřebitelských cen o 0,7, resp. 0,9 a 1,2 % v případě Lichtenštejnska a Švýcarska.
Druhým nejpodstatnějším maastrichtským kritériem je konvergence dlouhodobých úrokových sazeb, přičemž i se splněním tohoto kritéria mohou nastat komplikace, neboť nejsilnější státy jako Švýcarsko a Dánsko mají zápornou úrokovou sazbu (-0,75 resp. -0,6 procentního bodu). Po zvýšení úrokových sazeb o 125 bazických bodů Česká republika již nesplňuje ani toto kritérium, protože hodnota úrokové sazby by neměla být vyšší než 2 %. Nová vláda si bude muset poradit se zvládáním nárůstu inflace. Jediným efektivním řešením této situace je rozpočtová odpovědnost a omezení zadlužování. Nyní je pro ni tedy hlavní zkrotit obrovský deficit státního rozpočtu.
Kapitálové trhy
V koaliční smlouvě je také uvedeno, že existuje vůle zvýšit kapitálové výdaje na hranici 10 % celkového státního rozpočtu. Kapitálové investice působí jako jedna z možností diverzifikace příjmů. Není to tak jen v domácnostech, ale i v prostředí rozpočtové politiky. Historické hodnoty ukazují, že efektivita investic provedených státem roste. K 31. 10. 2021 se ukazatel výnosů dostal po téměř devíti měsíčním čekání do kladných hodnot.
Poklesy hodnoty investic byly způsobeny negativně se vyvíjejícím děním na finančních trzích, zejména na konci prvního kvartálu roku 2020. Pokud bude stát investovat se stejnou efektivitou jako doposud, můžeme očekávat příjemný příjem do státní kasy. Bod o zvýšení investiční aktivity na kapitálových trzích vítám a je příjemným zpestřením programu v části věnované financím.
Ovládneme šedou ekonomiku
Velmi zajímavým bodem je i budoucí snaha nové vlády o omezení šedé ekonomiky. Nejtěžším úkonem je definovat tento pojem a následně problematiku řešit formou novel zákonů. Obecně lze konstatovat, že vláda by se měla soustředit na realističtější cíle. I když dodatek tohoto bodu o férovějším strhávání splátek lidem v exekucích zní šlechetně, je spíše nutné řešit rozpadající se výdajovou stranu státního rozpočtu.
Nepopulární rozhodnutí
Vláda již ve svém programu implicitně vyjadřuje, že bude nutné šetřit. Vše se musí provádět s rozmyslem a citlivě, protože priorita rozvoje školství, zdravotnictví a sociálních věcí bude nákladná. Proto je nutné škrtat tam, kde to odborníci vidí jako vhodné. Dnes můžeme těžce odhadovat, o jaká ministerstva půjde, každopádně jedno je jisté: Šetřit budeme!
Splněné sliby
Volební program koalice PirSTAN obsahoval bod o zavedení valorizace slev na poplatníka. Tento bod je tedy nepřehlédnutelný i v novém vládním programu. Tato změna by zavedla měnící se výši možné úlevy na dani pro pracující studenty dle míry inflace. V kontextu okolností s neustále se zvyšující minimální mzdou dává tento krok smysl. Zavedení valorizace by mělo záporný fiskální efekt, jehož výši zatím nelze odhadnout. To je již na analyticích ministerstva financí.
Zpřísnění rozpočtových pravidel
Zpřísnění rozpočtových pravidel v podobě povýšení fiskální ústavy na úroveň ústavního zákona by dle ekonomického experta ODS Jana Skopečka mělo vypadat tak, že by nárůst vládních výdajů byl limitován kvótou jednoho procentního bodu pod výší inflace uváděné Českým statistickým úřadem.
Nově zavedená kvóta by omezila prostor pro populistické rozdávání předvolebních dárečků, jako jsme tomu byli svědky ze strany Andreje Babiše a Jany Maláčové. Součástí tohoto návrhu je i upravení výdajového pravidla dle vývoje rezerv a hospodářské situace. Tímto krokem můžeme pouze získat, proto lze pro něj ze strany vládní koalice očekávat plnou podporu, i přes nevůli populistické opozice.
Evropské fondy
Ambice nové vlády na zlepšení využívání Fondu obnovy, Modernizačního fondu a Fondu pro spravedlivou transformaci by měly být přetaveny ve skutečně konstruktivní změnu podmínek čerpání, zejména v kontextu adresátů těchto dotací. Díky efektivnějšímu a spravedlivějšímu výběru jednotlivých kandidátů na zisk dotace lze zamezit vzniku druhého Andreje Babiše spojeného s Agrofertem.
MOJE daně a proklientský přístup ze strany Finanční správy
Poslední dva body programu se týkají digitalizace, což bude agenda ministerstva financí, kde bude spolupracovat s ministerstvem pro místní rozvoj a digitalizaci. I tyto kroky jsou nezbytné k zeštíhlení státu.
Nelehké a politicky nepopulární úkoly
Málokdo by chtěl být nyní v kůži vrcholných zástupců dolní komory parlamentu. Jejich rozhodnutí, která učiní za účelem obnovy ekonomiky, budou velmi nepopulární, a právě tímto jednáním mohou nahrát do karet opozici. Věřme však, že spořením a důslednou rozpočtovou politikou dají Česko dohromady.
* * *
Deník FORUM 24 dává prostor mladým ekonomům a nadaným studentům, aby se zapojili do veřejné debaty o současné krizové situaci v souvislosti s koronavirem, jeho ekonomických dopadech, veřejných financích a ekonomice jako takové. Ve spolupráci s Institutem ekonomického vzdělávání (INEV) proto pravidelně zveřejňujeme jejich texty. INEV vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda – největší ekonomická soutěž v České republice.
