Kýčovitě propagandistický obrázek, kterým se na facebookovém profilu hrdě prezentuje poslanec SPD Radek Koten, nově zvolený do čela sněmovního Výboru pro bezpečnost (!), jako by vypadl z předlistopadového komunistického plakátu. Socialističtí strážci hranic s německým ovčákem, jaký při pokusu o přechod doslova roztrhal mladého Hartmuta Tautze. Sice na jiném místě, ale ve stejném roce, 1986, v jakém si pan poslanec podle svých vlastních slov užíval službu na hranici. Dvojice zřejmě odhodlaně vyhlíží nějaké ty narušitele, aby je postřílela a vysloužila si opušťáček.
Seznamy většinou uvádějí 174 zastřelených, ale celkové počty obětí za celou dobu komunistické éry jsou samozřejmě mnohem vyšší. Počítají se k nim totiž i ti, kteří našli smrt v elektrických drátech, jimiž byla naše republika obehnána, utopili se v hraničních vodních tocích, nebo ti, kteří po dopadení raději spáchali sebevraždu.
Komunističtí „péesáci“ se nezastavili ani před vražděním žen a dětí. Do jedenáctiletého kluka, který dostal nešťastný nápad vyzkoušet si na hraniční řece vor, vystříleli dvě stě nábojů… Čtrnáctiletou Katu Ehrenfeldovou zastřelili společně s její matkou a dalšími dvěma příbuznými… A další. A další…
Leč pan poslanec Koten nostalgicky vzpomíná.
Obrázky „smrtelně nebezpečných chemtrails“, jimiž nás podle něho práškují a které rovněž hojně sdílí na svém profilu, nebo články o vražedných mikrovlnkách převzaté z konspiračních webů, před touto zrůdností rázem blednou.
Ty dokazují jen jediné. Že pan poslanec a předseda Výboru pro bezpečnost je zkrátka hloupý. A to až do té míry, že věří těm nejstupidnějším konspiracím. Přičemž většina sněmovny nespatřuje nic nepatřičného na tom, že předseda výboru, který kontroluje Bezpečnostní informační službu, šíří praštěné hoaxy z profláklých proruských webů, na které právě BIS jakožto na bezpečnostní hrozbu pravidelně upozorňuje.
Kromě toho, že Rusko je páně poslancův „opravdový přítel“, jak se z jeho aktivit na sítích také dozvídáme, zde tedy máme i dojemné vzpomínky na vojenskou službu v Mikulově.
Možná by tedy bylo dobré panu předsedovi Výboru pro bezpečnost připomenout.
Pohraničníci útvaru v Mikulově:
V roce 1950 zastřelili pětadvacetiletého Leo Balčíka.
V tomtéž roce rovněž pětadvacetiletého Ludvíka Duroně.
Dvaadvacetiletého Otakara Králíčka.
Třiadvacetiletého Zdeňka Šťastného.
Roku 1960 tam pod palbou zemřel šestadvacetiletý Vlado Vymětalík.
Teď by se tedy panu poslanci Kotenovi mělo na krásné časy vojančení vzpomínat ještě lépe a možná se mu dojetím i zamlží zrak nad hrdinstvím předchůdců na bývalém působišti. Musíme jen doufat, že dnes už si snad nevezme flintičku a v zájmu naší bezpečnosti nás nezačne po vzoru svých hrdinů z obrázku střílet, kdyby nás ten prohnilý práškovací Západ náhodou nějak moc lákal.
Bezpečnost především.
