Čeští soudobí komunističtí poslanci neopustili myšlenku nějaké formy třídního boje chudších lidí proti svým chlebodárcům. Podle jejich šéfa (předsedy poslaneckého klubu KSČM) Pavla Kováčika je to společně s oxidem uhličitým v atmosféře hlavní aktuální světové téma.

Pavel Kováčik se zastal protestujících v Hamburku během summitu G20, jak jsme vás již informovali, a při diskuzi na toto téma na ČT24 kritizoval, prý společně s demonstranty v Hamburku, právě údajné chudnutí chudých a bohatnutí bohatých, stejně jako přílišné množství oxidu uhličitého v ovzduší.

Chudí bohatnou buď jako živnostníci, kterým levice (i ta demokratická) hází klacky pod nohy, takže i kvůli tomu zpravidla moc nebohatnou, nebo se svezou se svými bohatnoucími zaměstnavateli (chlebodárci), které komunisté považují za třídní nepřátele, pane Kováčiku. V ekonomicky vyspělých státech a obzvláště u nás pak chudší rodiny značně poškozuje vysoké pojistné na sociálním pojištění. Ale to komunisté asi slyšet nechtějí.

Bohatí bohatnou proto, že si od nich lidé kupují služby a výrobky. Podnikatelem se přitom může stát kdokoli, kdo má plán, případné studium zvyšující kvalifikaci je často bez studijních poplatků a nebýt zaměstnavatelů, nebudou ani zaměstnanci. To si jistě uvědomuje i pan Kováčik, pouze chce, aby podniky nebyly svobodné. Přijdete k automatu na kafe a ten nepůjde. Řeknete si, že to zkusíte zase zítra, to už určitě bude fungovat, jinak by jeho majitel zbytečně prodělával. Ale chyba lávky. Když bude „kafemat“ patřit státu, bude některým komunistickým úředníkům úplně jedno, že už týden nefunguje.

Kouzelné je, že Kováčik v zápalu boje proti svobodě kritizoval ve zmíněné diskuzi na ČT24 levicovou politiku. Podle jeho logiky bychom se svobody při výrobě a prodeji zboží či při poskytování služeb měli vzdát (nebo přinejmenším být ochotni k jejímu radikálnímu omezování) mimo jiné proto, že svoboda v ekonomice je už nyní iluzí. Jsme totiž svázáni mnohdy takovými opatřeními, zákony či dohodami, kvůli kterým nemají všichni stejné šance. Tuto logiku ani nemá smysl glosovat, protože je směšnou glosou sama.

Dále si ještě Kováčik myslí, že šlo demonstrantům v Hamburku o zpomalování klimatických změn. Pokud to říkali, musela to být jen záminka. Jedním ze dvou klíčových témat summitu byla právě opatření proti změnám podnebí, ať už si o takovém boji myslíme, co chceme. Proti byl jen americký prezident Donald Trump a spolu s ním řada amerických Republikánů. Komunisté svým důrazem na pokles produkce oxidu uhličitého životně poškozují mimo jiné desítky milionů lidí zrovna v jednom ze států G20. Chudí indonéští zemědělci a jejich rodiny jsou totiž závislí na kácení či žďáření indonéských deštných lesů. A protože je obojí zakázáno, dávají přednost žďáření, které je rychlejší a tak vás nechytnou při činu.

Jako kdyby si komunisté připravovali půdu pro spolupráci s ANO. Na otázky údajně kladené demonstranty v Hamburku u nás podle Kováčika odpovídá Andrej Babiš, byť možná trochu populisticky. Předseda poslanců KSČM má jistě pravdu v tom, že má Babiš velkou podporu. Otázkou je, zda ho opravdu podporují převážně levicoví radikálové, kterým jde především o dohled státu nad dosud ještě svobodným obchodováním či investováním a o snížení produkce oxidu uhličitého třeba prostřednictvím rozkvětu solárních panelů na našich loukách (pro což s výjimkou ODS hlasovala ve sněmovně většina poslanců všech tehdejších sněmovních stran včetně KSČM). Ale po volbách při sestavování vládní koalice už bude možná jedno, kdo koho a s jakými záměry volil.

Kováčik si navíc myslí, že demonstranti protestovali proti snahám států, jako je Německo, zakazovat protesty a utahovat šrouby. O jakém utahování šroubů mluví? Snad ne o tom, že byli zadrženi chuligáni rozbíjející výlohy a bez kousku kreativity ničící všechno, co jim přišlo do cesty. Ale kdyby vládli komunisté, demonstrace by byly jistě zcela svobodné.